Slávistické štístko Vladimír Šmicer nemohl svým fluidem Slavii Praha pomoci v boji o první místo proti Viktorii Plzeň, neboť pobýval společně s Patrikem Bergrem se starou gardou Liverpoolu na zájezdu v Hongkongu. Svůj milovaný klub na pospas metafyzickému dění ovšem neponechal, zastoupil ho třináctiletý syn Jiří. To on podal Janu Sýkorovi míč, po němž záložník červenobílých rozehrál v závěru rozhodující rohový kop.
„Byla řada na nás, šli jsme podávat míče,“ sděluje člen slávistického žákovského výběru do 14 let Jiří Šmicer. „Já vždycky chodím k Tribuně Sever, na její levou část,“ dodává.
Tam směřoval míč, který plzeňský Matúš Kozáčik přehodil přes břevno, když ho ohrozil nešťastným zásahem spoluhráč Lukáš Hejda.
Fanoušci v hledišti balon hodili dolů, zmocnil se ho podavač Šmicer a předal ho Sýkorovi. „Jeho slova ´Čumte, teď bude gól´ jsem neslyšel, ale kopl to parádně,“ ocenil staršího klubového kolegu. Po Sýkorově centru a Deliho nadzvednutí vstřelil Michal Frydrych vítězný gól.
„To je přímá asistence, měla by se mu počítat,“ chválil svého vnuka děda Ladislav Vízek, olympijský vítěz z roku 1980. „Umět si vybrat komu podat míč, k tomu je třeba fotbalový cit,“ upozornil s úsměvem.
Slávistické Štístko tak opět zafungovalo. Akorát osvědčeného mága Vladimíra Šmicra, vicemistra Evropy 1996, musel zastoupit jeho syn Jiří.
