Dostal hodinu na rozmyšlenou. Čas využil a po poradě s manželkou, která nehořela nadšením, Jihlavě kývl. Hlavně proto, že v ní před odchodem do Slavie strávil šest plodných let v roli manažera. V sobotu už povede Josef Jinoch (49) předposlední tým tabulky proti Spartě. Co narychlo změní, na jaký systém vsadí? „Tahle vyprávění nemám rád. Ukáže se na hřišti,“ prohlásil Bílkův nástupce v rozhovoru pro iSport.cz.
Jak vidíte situaci Jihlavy?
„Jsme předposlední se čtyřbodovou ztrátou na první nesestupové místo a do konce chybí sedm kol. (úsměv) Musíme udělat maximum pro to, aby se podařilo ligu zachránit. Byl jsem se podívat na posledních dvou zápasech, ale to byla vyloženě náhoda, že jsem chytl zrovna Jihlavu. Myslím, že kádr není špatný, i když je omezený spoustou zraněných hráčů. Doufejme, že ti zdraví odvedou maximum.“
Je početná marodka hlavním důvodem špatných výsledků a výkonů?
„Určitě byla limitujícím faktorem. Kádr je užší, a proto je Jihlava tam, kde je.“
Vy ji máte vytáhnout k záchraně. Ale trenér přece nejste…
„Je to pro mě nová role. Administrativně už jsem byl trenérem několikrát, ale fakticky je to opravdu poprvé. Vystudoval jsem trenéřinu, ta práce mě láká. Nikdy dřív jsem tu šanci nedostal. Teď ji mám na omezenou dobu. Chci využít této příležitosti a pomoct klubu, kde jsem byl rád. Doufejme, že to dáme s týmem spolupracovníků dohromady tak, abych tomu mohl něco dát. Můžu přinést nový pohled než trenérský, zápasy jsem viděl celou dobu z tribuny. Možná právě to bude pro hráče zajímavé.“
Asistenty jste si vybral sám?
„S Petrem Čuhelem jsme byli ve Slavii, vybral jsem si ho. S Michalem Kadlecem jsme zase společně seděli na lavičce v Jihlavě. Role máme rozdělené dobře, myslím, že si s tím poradíme. Všichni jsme tady na sedm utkání, která zbývají do konce soutěže. O ničem jiném jsme nehovořili. Dohoda zní takto. Pak je na klubu, jak bude pokračovat dál.“
Rozhodl váš bližší vztah k Jihlavě?
„Telefonát přišel v pondělí odpoledne. Na rozhodnutí jsem měl hodinu a využil jsem ji. Radil jsem se doma se ženou. Nadšená není, přinese to nějaké komplikace s dětmi. Rodina je radši, když jsou všichni doma. Rozvážel jsem děti na tréninky. Ale žena to schválila, je s tím smířená. V Jihlavě jsem šest let působil a zavolali mi lidé, kteří pro ni dýchají. Jednou jsem něco slíbil a nechtěl jsem je zklamat. I když to bylo složitější.“
