Dva zápasy, nula bodů, děsivé skóre 1:7... Takhle si Dukla vstup do sezony nepředstavovala ani v nejhorším snu. „Jestli to takhle půjde dál, bude to hodně špatný,“ nechápal po prohře v Teplicích (1:3) zkušený stoper Martin Jiránek, co se s pražským klubem děje. Čekají ho snad boje o záchranu? Na to nechce ani pomyslet. „Musíme se už zvednout!“
Ale jak? Je čeho se chytit?
„Možná od druhé půle v Teplicích, do které jsme vstoupili dobře. Chtěli jsme vstřelit gól. Jenže místo toho jsme třetí branku inkasovali. Pak už nebylo co ztratit a dali jsme aspoň na 1:3.“
Je to už druhý zápas bez bodu...
„Protože jsme zase dostali spoustu gólů. Laciných gólů. Nula bodů? To je tragédie. (povzdychl si) Dá se říct, že je teprve začátek ligy, že je něco před námi, ale když nezačneme už v příštím kole sbírat body, tak to může být hodně špatný.“
Jak si osobně vysvětlujete vysoké číslo inkasovaných branek (7)?
„Ztrácíme spoustu balonů, děláme nevynucené chyby. Tím se dostaneme pod tlak a čelíme standardkám, brejkům... Tohle soupeře akorát nakopne. Pak třeba dostanete dva rychlé góly a je strašně těžké to otáčet. Je to špatný.“
Ve stoperské dvojici jste nastoupil s Ivanem Ostojičem. Jak vám sedla spolupráce?
„Už jsme spolu hráli v přípravě a ke změnám došlo i kvůli zranění, takže ani moc jiných variant nebylo. Ale co hodnotit? Dostali jsme tři góly, takže asi nějak moc pozitivně ne.“
Kde hledat psychickou vzpruhu?
„Každý hráč musí začít u sebe. Popřemýšlet, kde je chyba. A pak se musíme semknout, být kolektiv. Do příště musíme zapomenout na předchozí zápasy a vzít si z nich jen to pozitivní. Už prostě musíme vyhrát.“