Od počátku stojí za projektem videorozhodčího v HET lize, ale na druhou stranu mírní očekávání s ním spojená. „I v sebeprestižnějším utkání nejde přezkoumávat každý hraniční moment, kterých může být v utkání i víc než dvacet,“ říká šéf Ligové fotbalové asociace Dušan Svoboda. Dobře tuší, že během vypjatého ligového jara takový tlak od klubů může nastat. V rozhovoru se vrací i k fotbalovým volbám, apeluje na změnu stanov tak, aby se FAČR vyhnul normalizaci od UEFA. Otevírá i otázku budoucnosti juniorské ligy, mluví o možných změnách v komisi rozhodčích a připouští, že marketingová ligová práva může získat i někdo jiný než STES.
Jaká je pro vás ligová priorita spojená s jarní částí soutěže?
„Největším tématem bude pokračování v projektu videorozhodčí. Protože jak vidíme i v okolních zemích, kde ho zavádí, ten projekt zdaleka není tak jednoduchý, jak se možná někomu zdálo. My za sebou máme jen jeden zápas, ze kterého nejde až tolik vyvozovat. Ale nechceme nic podcenit. Takže nás čekají další proškolování a trénink všech, kdo se na projektu podílejí. Nemůžeme si dovolit velké chyby, protože to by mohlo projekt, o jehož smyslu jsem přesvědčený, zpochybnit. Dalším tématem je samozřejmě příprava změny hracího modelu.“
Co jsou ty problémy, které naznačujete?
„Jednoznačně lidský faktor, tady to začíná od té úplně základní věci, kdy si velká část veřejnosti myslí, že video rozhodčím hodně ulehčí práci. Jenomže ono je to trochu naopak. Videorozhodčí totiž sudímu na trávníku práci svým způsobem komplikuje, je to další prvek, který musí rozhodci na hřišti vnímat a správně vyhodnotit, použít ho ve správný okamžik.“
Jak to myslíte?
„Musíte si uvědomit, že rozhodčí se celou svou kariéru učil řídit zápas bez toho, že by video mohl použít a i dnes bude pořád většinu zápasů řídit bez jeho pomoci. A podle toho si vybudoval řadu potřebných stereotypů. A najednou je tu videorozhodčí, kterého má v ten pravý okamžik využít jako pomoc. Jen tréninkem a praxí se ho naučí správně využít tak, aby mu opravdu pomáhal. A také je důležité si uvědomit, že odpovědnost za řízení utkání má pořád rozhodčí na hřišti, a ne videorozhodčí.“
Problém je tedy v lidech?
„Ano, především to naráží na komunikaci mezi rozhodčím a tím, kdo je u videa. A také hodně na pochopení toho, kdy videorozhodčího použít. Protože cílem jeho zavedení nemůže nikdy být odstranění všech chyb sudích, ale jen těch evidentních s fatálním dopadem na výsledek. Rozhodně není možné, abyste takto posuzoval každou druhou situaci, byť půjde o sebeprestižnější zápas. Tady jde opravdu jen o odstranění těch fatálních minel. V běžném utkání najdete možná 20 nebo 30 hraničních situaci, špatně posouzených ofsajdů, faulů atd. Ale cílem videa ve fotbale není přezkoumání všech těchto situaci.“
A teď ještě definovat, co je ta fatální chyba...
„A to jsme přesně u toho. Ty situace jsou v rámci možností definovány v pravidlech, kdy do toho má video vstoupit, ale všichni víme, že fotbal je tak pestrý a těch situaci tam může vzniknout tolik, že se to naučíte správně vyhodnocovat jen tréninkem a praxí.“
Na druhou stranu ale není to tak, že sudí, který v některých situacích prostě nemá šanci vidět, co se přesně stalo, si nyní může přes komunikátor i bez přerušení zápasu rychle zkonzultovat, jestli něco nepřehlédl?
„Ano, ale to popisujete už ten ideální sehraný stav. Jenomže praxe ze zahraničí ukazuje, že k tomu vede docela složitá cesta. A navíc si uvědomte, že fotbal není hokej nebo basketbal, kde je normální, že se zápas často přerušuje. Tady se to více odehrává v reálném čase.“
Máte za sebou jeden podzimní ostrý zápas, dá se z něj alespoň něco málo usuzovat?
„To zatím moc nejde, byť my jsme už těch zápasů v ostrém režimu při juniorské lize či Tipsport lize absolvovali daleko víc. Ale ono je to upřímně něco jiného, pokud tam je pozornost a tlak médií a fanoušků, anebo není... Já jsem rád, že ten první zápas Sparty s Mladou Boleslaví jsme po technické stránce zvládli. Protože, byť si dnes můžete koupit už skvělé technické řešení, tak my zase nemáme prostředky jako bundesliga, abychom do projektu investovali hned od počátku tolik peněz.“
V tom prvním ostrém ligovém zápase musel videorozhodčí poměrně brzy řešit situaci, kdy nebylo úplně jasné, zda míč přešel celým objemem brankovou čáru. Nakonec potvrdil rozhodnutí hlavního. Nicméně část veřejnosti čekala pregnantní důkaz jako při goal line technology...
„Ano a to je další věc, kterou je třeba si zažít. Videorozhodčí je něco úplně jiného než goal line technology tak, jak jí známe třeba z Ligy mistrů. Od videorozhodčího takový pregnantní důkaz zvlášť v případě gólových situací vůbec nemusíte dostat. Na druhou stranu gól-negól v posledním derby by jistě videorozhodčí posoudil správně. Goal line technology je finančně tak nákladný projekt, že ho v nejbližší době určitě zavádět nebudeme. O čem se ale s televizními společnostmi permanentně bavíme, je správné umístění všech kamer tak, aby měl videorozhodčí co nejlepší možnost vidět typově i situaci, o které mluvíme.“
Když se podíváte na výkony sudích na podzim, tak vážných chyb udělali poměrně dost. Neobáváte se z tohoto pohledu trochu jara? A pomůže tomu videorozhodčí?
„Určitě, jinak bychom to nedělali. Největší katastrofa je vždy to, když o výsledku rozhodne fatální chyba pár minut před koncem zápasu. Zejména u nás, kdy za vším hned vidíme úmysl. V tomto věřím, že video opravdu pomůže. A co se týká výkonů rozhodčích – samozřejmě i díky extrémnímu monitoringu médií člověk vidí hned, kdy došlo k těm vážným chybám. A z toho radost opravdu nemám. Někdy k tomu správnému rozhodnutí potřebuje sudí i trochu štěstí, aby se v hraniční situaci přiklonil ke správnému řešení. Doufám, že na jaře ho budou mít trochu víc.“
V kolika zápasech videorozhodčího na jaře nasadíte?
„Minimálně v jednom utkání z kola. Může se ale stát, že v závěru soutěže, kdy bude gradovat boj o konečné pořadí, to bude více zápasů. Tam ale budeme částečně limitováni technikou.“
Co říkáte na názor, že zavedení videorozhodčího jen v některých zápasech může ovlivnit regulérnost soutěže?
„Absolutně s tím nesouhlasím. Je to stejné jako tvrdit, že regulérnost soutěží ovlivňuje třeba to, že v některých zápasech jsou přítomni brankoví rozhodčí a v jiných ne. Anebo rád používám příměr ke grandslamovým turnajům, kde jestřábí oko hlídá auty také jen na některých kurtech. A nikdo tam regulérnost turnaje nezpochybňuje. Já to celé vidím úplně naopak – pokud díky videorozhodčímu zamezíme alespoň části fatálních chyb, regulérnost soutěže tím jednoznačně zvýšíme a posílíme.“
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit
