Po sérii tří proher mohla Jihlava zase pořádně oslavit výhru. „Už si ani nepamatuju, kdy jsme si naposledy takhle zakřičeli. Škoda, že to takhle není každý týden,“ usmíval se po výhře 1:0 nad Slavií střelec jediné branky PAVEL DVOŘÁK.
Už v přípravě měl dobrou střeleckou formu, a v lize proti favoritovi ji chtěl potvrdit. Povedlo se to, Pavel Dvořák zařídil vítězný gól už v 10. minutě. Pak byl připravený na to, že se spoluhráči z Vysočiny bude muset těžký zápas odběhat a odbránit. Zas taková makačka to ale, podle něj, nebyla.
Jaký to byl zápas?
„Nebylo to ani zas tak fyzicky náročné, prostě náš typický zápas s takovým soupeřem. Dali jsme gól, pak jsme se stáhli a bránili jsme, už to byla taková holomajzna. Už jsme to jen nakopávali dopředu. Říkal jsem si, že to bude ještě těžké ukopat, že musíme dát ještě jeden gól. Ale vyšlo to naštěstí takhle.“
Jak byste popsal svou chvíli slávy?
„Byla to hezká akce. Lukáš Zoubele vysunul Davise Ikauniekse, ten dobře našel mě a já to se štěstím poslal gólmanovi mezi nohama.“
Jak velká je to psychická vzpruha, porazit na úvod jara takového soupeře?
„Je to pro nás velké povzbuzení, ale vyhráno nemáme, ještě musíme zvítězit mnohokrát. Tři body brala i přímá konkurence, Slovácko i Karviná, ale pokud se chceme zachránit, nesmíme se na to koukat.“
Teď vás čeká Plzeň, další těžký soupeř…
„Je to suverén ligy, ale nemáme se vlastně čeho bát. Přinejhorším prohrajeme, no. Můžeme jenom překvapit.“
Co si můžete z tohoto zápasu odnést za pozitiva?
„Až na pár výjimek v první půli, kdy slávisté hlavičkovali sami na malém vápně, jsme pak byli dost zodpovědní dozadu. Určitě je pozitivní, že jsme udrželi nulu, jedině tak můžeme zápasy vyhrávat.“
