V březnu přišel k Baníku zachraňovat potápějící se bárku, což se nakonec povedlo. Doslova za pět minut dvanáct. Novou sezonu už však Bohumil Páník se svým týmem rozjel v úplně jiném stylu, po šesti kolech jsou Ostravští na druhém místě. Mají 15 bodů stejně jako první Slavia.
Jak vám to zní?
„Víte, když se někde tři čtvrtě roku vláčíte a mácháte se ve sračkách... Hráči jsou rádi, že už v těch sračkách nejsou. Říkal jsem jim, ať si toho váží. Byli špatní, ví, co to je být dole. A už se tam nechtějí dostat zpátky, takže si to uvědomují. Proto ta zodpovědnost a pokora.“
Cítíte, že vás už vnímá veřejnost jinak?
„Hlavně vnímáme naše diváky. Přijeli za námi do Olomouce, teď zase. Pro ně se to hraje! To je největší potenciál tohoto klubu. Hrát před poloprázdnými tribunami je tristní. Tady v Ostravě ten fotbal vždycky byl, je a bude. Baník je Ostrava a Ostrava je Baník.“
Jak moc těžký byl zápas s Duklou?
„Nesmírně, ale to jsme věděli. Je to nepříjemný soupeř. Viděl jsem tři utkání a nebyla horší nikdy než soupeř, jen nedávala góly.“
Což se potvrdilo i dnes...
„Způsob hry Dukly je obrovsky nepříjemný, vůbec ho nemám rád. Je to dřina, nesmíte vypnout a přestat vyplňovat prostory. Na to jsem tlačil, protože jinak vás Dukla rozklepe, umí to. Vždycky je to o tom, jak jsou hráči fyzicky připraveni a zodpovědní. My máme hráče, kteří to vpředu umí dohrát.“
Tak jako ten první brejk?
„V tom byl ten největší rozdíl. My jsme spíš přímočaří, mužstvo, které chce hrát rychle nahoru. Teď jsme v tom úspěšní. Pracujeme na tom. Hráči vědí, že když získají balon a nerozběhnou se, nic z toho nebude.“
