Dostal ránu do hlavy, zdálo se, že je po něm. Slávistický brankář Ondřej Kolář ale nakonec vypjaté utkání v Liberci dochytal. A i když měl se svými spoluhráči přesilovku, musel sebou pořádně mrskat, aby udržel nulu, a tím pádem i těsné vítězství nad Slovanem 1:0.
Domácí:
Hosté: 3. Stoch Domácí: Nguyen – Mikula, Kačaraba, Karafiát, Kerbr (63. Aarons) – Potočný, Breite (C), Oscar, Ševčík, Hybš (21. Koscelník) – Oršula (72. Mashike Sukisa). Hosté: O. Kolář – Coufal, Kúdela, Ngadeu, Bořil – Stoch (90. Frydrych), Souček, Traoré (46. Mešanović), Hušbauer (C), Zmrhal – Baluta (72. Olayinka). Domácí: Pázler, Pešek, Koscelník, Mashike Sukisa, Aarons, Nešický, Hladký Hosté: Olayinka, Zelený, Matoušek, Deli, Mešanović, Frydrych, Kovář Domácí: Mikula, Mikula, Kačaraba Hosté: Souček, Traoré, Kúdela, Bořil, Ngadeu, O. Kolář, Frydrych, Zmrhal Příhoda – Paták, Černý Stadion U Nisy, Liberec 8875 diváků
Góly
Sestavy
Náhradníci
Karty
Rozhodčí
Stadion
Návštěva
Jak bolel úder od Jana Mikuly?
„Popravdě bolel fakt hodně, chvilku jsem viděl hvězdičky. Miky to dojel chudák trochu nešťastně, trefil mě nejdřív do ramene a pak se mu noha svezla do mé hlavy. Hned se mi omlouval, protože sám věděl, že mě trefil. V tu chvíli jsem myslel, že budu střídat. Ale dal jsem se do kupy a dochytal to.“
Jasná žlutá, a protože byla druhá, takže červená?
„Určitě ano. Miky sám říkal, už když se mi omlouval, že ví, že to bude karta.“
Říkal jste si, že v tu chvíli jdete do rozhodující výhody? Kromě přesilovky už jste tou dobou měli i jednogólový náskok.
(úsměv) „Já myslím, že výhoda se v našem případě asi nedá říct, protože proti deseti hrajeme špatně. Bylo to tak v Ostravě, a teď se to jenom potvrdilo. Můžu za všechny kluky říct, že to vítězství bylo vydřené.“
Dost jste s ním hazardovali...
„Určitě, taky jsme si to říkali. Začali jsme hrát, nevím, jak to nazvat... Nedali jsme do toho všechno, nebylo to naplno, Liberec měl pak nějaké šance, dostal se do hry, hnali ho fanoušci a my se do poslední minuty báli o výsledek. Bylo to nesmírně těžké utkání, sám vím, jaké to je hrát za Liberec proti takovým týmům.“
Přitom po té dvanácté minutě to vypadalo, že můžete dojít i k pohodlnému vítězství, dařila se vám kombinace.
„Já sám čekal, že nějaké góly ještě přidáme. Je ale podržel gólman, my ty šance neproměňovali, strachovali jsme se. Mohlo nás to mrzet. Liberec si pak něco vytvořil. Tohle je na zamyšlenou takhle hazardovat.“
Kdy vám zatrnulo nejvíc?
„Nejvíc asi když střílel Breiťák (Radim Breite), jak to lízalo tyč. Nevím, jestli bych to měl. Bylo tam víc situací, třeba ještě standardka Romana Potočného, jak mě po ní Miky trefil. Ale zvládli jsme to a tu nulu udrželi.“
Jak jste viděl ty dvě situace, po nichž chtěli domácí penalty?
„Bylo to sporné, u druhé říkal rozhodčí, že ne. A co jsem měl informace, tak se o penaltu opravdu nejednalo.“
