Bránil, střílel, rozehrával. Záložník Vlastimil Daníček do toho v posledním zápase podzimu šlápnul, vydal se do maxima. A na konci bitvy s Duklou (1:0) se radoval. Byť to byly nervy až do konce. „Jednoznačně jsme měli rozhodnout v prvním poločase,“ věděl kapitán Slovácka. Tři body se ale počítají a Svědíkův soubor si v tabulce výrazně polepšil.
Zbytečné drama, co? V první půli jste byli jasně lepší.
„O přestávce proběhl od trenéra nějaký zvýšený hlas. Ty šance jsme měli proměnit a zatlouct druhý hřebík. Pak by podle mě bylo úplně po zápase. Takhle jsme to ještě museli ve druhém poločase odbojovat.“
Nechyběla po půli herní nadstavba?
„Určitě jsme měli víc zachovat klid na balonu. Ale tyhle zápasy jsou těžké a nevyzpytatelné. Všichni si dokážeme představit, co se dělo v poločase v dukelské kabině. Věděli jsme, že přijde na hřiště jiná Dukla. Snažili jsme se je presovat, ale občas nás zamkli.“
Nakonec jste bídný podzim zachránili třemi výhrami v posledních čtyřech kolech. Pod novým koučem Martinem Svědíkem se vám daří. Čím to je?
„Neříkám, že je to dobré. Ale vzhledem k tomu, jak jsme na tom byli…Pochvala pro kluky. Celý styl hry je jinačí. Radikálně jsme to změnili. Jak se říká: Nové koště dobře mete. Pořád se učíme od trenéra novým věcem.“
Na co myslíte teď?
„Hlavně si musíme odpočinout. Volno je hodně krátké a v létě taky bylo. Nezdá se to, ale hlava si od toho za dva týdny moc nevypne. Možná týden. Pak už v ní zase máte, že začíná zimní příprava.“
