Toho chlapa nepřehlédnete. Skoro dva metry svalů, snědá pleť, bradka. Ve FORTUNA:LIZE však na sebe chce Rigino Cicilia (25) upozornit hlavně góly a tvrdou prací pro tým. Před rokem ještě Slovácko odmítl, letos už rodák z Curacaa dvouletý kontrakt podepsal. „Hodně se těším, až na vlastní kůži poznám úroveň Sparty či Slavie,“ říká posila 1. FC Slovácko v rozhovoru pro deník Sport.
Jeho domovem je Nizozemsko. Zatím je svobodný, bezdětný. Na ostrově Curacao v Karibském moři strávil Rigino Cicilia jen první čtyři roky svého života, má však na něm dodnes hodně příbuzných. Z angažmá ve Slovácku by se rád odrazil i k pozvánce do seniorského národního týmu. V minulé sezoně mu dvakrát těsně unikla. Bude z něj druhý Libor Došek? V Uherském Hradišti si to toužebně přejí…
Váš přestup do Slovácka byl blízko už loni. Proč to nevyšlo?
„Bavili jsme se o tom, ale nakonec jsme se neshodli na některých detailech. Bohužel jsem tehdy přijít nemohl. Rozhodl jsem se, že zůstanu v Eindhovenu. A teď už jsem tady.“
Čekal jste opakovanou nabídku?
„Nic jsem neočekával. Jen jsem čekal, co bude. Jsem šťastný, že to vyšlo. Upřímně, nic zvláštního se nezměnilo. Jen jsme se domluvili na těch detailech. Všechno už bylo perfektní, proto jsem se rozhodl, že sem přijdu. Mohl jsem být dál v Eindhovenu, ale chtěl jsem se posunout výš.“
Myslíte, že první česká liga je lepší než druhá nizozemská?
„Určitě. Řekl bych, že je na stejné úrovni jako první nizozemská. Slyšel jsem, že je hodně fyzická soutěž. Všichni hráči jsou dobře kondičně připraveni, dokážou běhat devadesát minut i víc. To je pozitivní. V Nizozemsku se hraje víc ofenzivně, většinou systémem 4-3-3. Dvě křídla dávají na středního útočníka ze stran hodně míčů. Musím se adaptovat na zdejší styl.“
O Slovácku něco víte?
„Na rovinu: Nic. (usměje se) Ale teď už vše za pochodu poznávám. Zatím jsem zjistil, že je to takový rodinný klub s vřelou atmosférou. To je pro mě také důležité. Mám z toho dobrý pocit. Viděl jsem nějaké zápasy online a tréninky týmu před zápasem s Bohemians. Herní styl se mi zamlouval.“
Trenér Martin Svědík vyžaduje disciplínu, pracovitost, velké nasazení. Víte o tom?
„Slyšel jsem a viděl, že to tak je. Pochopil jsem, že má rád tvrdě pracující hráče, hodně běhání, práci pro tým. Je mi to blízké.“
Co nabídnete mužstvu vy?
(směje se) „Já? Vidíte, že jsem vysoký, silný. Dokážu střílet góly a pomoct i v defenzivě. Udělám na hřišti maximum. Chtěl bych hrát pravidelně, dát nějaké branky. Měl jsem tréninkový plán od kondičního kouče Slovácka, podle něj jsem se doma připravoval. Fyzicky jsem na tom dobře, ale samozřejmě v tuhle chvíli ne nejlépe. Půjde to nahoru.“
Měl jste víc možností, kam jít?
„Ano. Ale většinou šlo o daleké země, ze Středního východu. Mohl jsem tam vydělat víc peněz, ale mým cílem bylo zůstat v Evropě. Jsem rád, že mi Slovácko dalo šanci. Proběhly nějaké kontakty s kluby z první nizozemské ligy, ale nic konkrétního. Mluvilo se o hodně týmech, jenže dobrá nabídka ve finále nepřišla.“
V minulém ročníku jste nastřílel jedenáct gólů. To je slušné.
„Byla to dobrá sezona. Ale branek mohlo být víc. O devět utkání nás připravil koronavirus, který zastavil celou soutěž.“
Pocházíte z ostrova Curacao. Znáte se s Ginem van Kesselem, který zkoušel štěstí ve Slavii?
„Znám ho, ale nejsme kamarádi. Viděl jsem ho jen jednou, nemluvili jsme spolu.“
Jak to, že jste si ještě nepřipsal žádný start za seniorský národní tým vaší rodné země?
„V minulé sezoně mi volali dvakrát. Poprvé jsem se musel omluvit kvůli zranění podkolenní šlachy. Ve druhém případě jsem byl na seznamu, ale jeden hráč se potom dostal přede mě. To mě mrzelo, šlo o utkání s Kostarikou, což je silný tým. Možná se dočkám pozvánky letos.“
Rok a půl jste působil v litevské Sudově, kde jste získal mistrovský titul. Jaké to bylo?
„Dobrá zkušenost. Poprvé jsem si vyzkoušel předkola Ligy mistrů a Evropské ligy. Když se rozhlédnu kolem sebe, připomíná mi to Lotyšsko. Ale myslím, že životní úroveň v Česku je trošku vyšší. Sudova sídlí v Marijampole, což je hodně malé město. Takže s Uherským Hradištěm nemám problém.“
S kým se v klubu domluvíte anglicky?
„Nejlépe se Šumim (sportovním manažerem Veličem Šumulikoskim) a Tomičem (záložník ze Žiliny), který je tady taky nový. Občas se cítím osamělý, ale tohle k fotbalu patří. Jsem v kontaktu s rodinou a přítelkyní, která má práci v Nizozemsku.“
