Blíží se konec roku, který byl pro český fotbal přelomový. Z vrcholu totiž po nečekaném policejním úderu spadl dlouho nedotknutelný fotbalový kmotr Roman Berbr. Jenže co dál? Kdo by chtěl držet v ruce prapor, za nímž půjdou zastánci velkých změn a (r)evolucí? Na pozici šéfa celé asociace, který má být zvolen na přelomu jara a léta, se nikdo vehementně nehlásí. Spíš se vyčkává nebo třeba kují pikle. Server iSport.cz rozebral, kteří možní kandidáti jsou k mání, jak se profilují a kdo za nimi stojí. A je to zajímavá společnost: jsou v ní lidé spjatí s minulostí, slavná fotbalová jména i dáma, která je prý připravena zaskočit za jiné...
Martin Malík
Stávající šéf fotbalové asociace je spjat s posledními léty éry Romana Berbra, jenž mu po jednání s ligovými kluby obávajícími se kandidatury samotného fotbalového kmotra zajistil v roce 2017 zvolení – a sobě nerušené panování. Martin Malík se s ním namočil do případu předražené dezinfekce mládežnických šaten, jež ho může těžce poškodit. Nikdy se proti Berbrovi veřejně nevymezil, místo toho hovořil o „kolektivní vině“. Jako staronový šéf by vyhovoval odpůrcům radikálních změn. Ti se na okresech a krajích budou držet zuby a nehty a zřejmě uhájí většinu. Patrně však nenasadí kandidáta těsně spjatého s Berbrem – jako třeba šéfa středočeského svazu Miroslava Libu.
Malík se stylizuje do role manažera, který volá po klidu na práci a zaštiťuje se neosobními systémovými opatřeními i tím, že komisi rozhodčích povede portugalský expert Vítor Manuel de Melo Pereira. Pokud Malík opět získá podporu z ligy, o čemž už se hovoří, může mu to znovu vyjít. Kandidaturu nepotvrdil ani nevyvrátil, ale považuje se za jisté, že bude mít chuť to zkusit. Součástí jeho plánu má být to, že před sebe jako tvář vystrčí legendu a nynějšího šéfa asociačních mládežnických akademií Karla Poborského.
Ten by mohl dělat místopředsedu a Malík by se zaštítil jeho jménem. Ač se hovořilo i o tom, že by se o funkce podělili v opačném gardu. „Vzhledem k tomu, že fakt nevím, zda chci podruhé strčit hlavu do stejné oprátky, nejsme určitě s Karlem tak daleko,“ prohlásil Malík.
Vladimír Šmicer
Bývalý reprezentant připustil, že by mohl kandidovat, ale pečlivě to zvažuje. „Teď, anebo nikdy!“ ví dobře. Na druhé straně si uvědomuje, že by mnoho nezískal, spíš by mohl ztratit a poškodit v souboji se starými fotbalovými strukturami své jméno. Byl by to vůbec výrazný zásah do jeho života. Zeť internacionála a břitkého fotbalového glosátora Ladislava Vízka je „klukem z plakátu“ iniciativy Fotbalová evoluce, v níž hojně figurují lidé bývalého sportovně-technického ředitele FAČR Michala Prokeše, někdejší tiskový mluvčí asociace Ondřej Lípa či Rudolf Řepka, jenž na Strahově působil coby generální sekretář. Právě Fevoluce by Šmicerovi mohla dodat potřebné „výkonné kádry“ na všednodenní práci.
Nakloněny Šmicerovi na první pohled paradoxně nejsou ligové kluby. Ty si pohněval výroky ohledně jejich nejistoty kvůli policejním odposlechům v kauze Berbr. V nich už se objevila jména Sparty, Příbrami či Slavie a jejich zástupců, patřičné spisy jsou však podle znalců ještě výživnější... To, že by se Šmicer skutečně ucházel o nejvyšší post, se nyní mnoha lidem z fotbalového prostředí nezdá příliš pravděpodobné. Jako nejsilnější protiargument by zaznívalo, že jako bývalý hráč netuší, jak úmornou a všední práci by to celé obnášelo. Naproti tomu by měl silnou mediální podporu.
Rudolf Řepka
Od roku 2007 dlouhých jedenáct let generální sekretář FAČR a jeden z mužů Fotbalové evoluce zatím hovoří o svých ambicích skromně. „Chci kandidovat na předsedu okresního svazu v Teplicích,“ prohlašuje a opakovaně zdůrazňuje potřebu měnit fotbal zezdola. Jenže stejně každý počítá s tím, že při obměně z opačného směru by hrál důležitou roli – pokud by se k moci dostala „jeho“ skupina. Mohl by zajišťovat část agendy Vladimíra Šmicera, ale také být rovnou záložní variantou za něj, pokud by se vítěz Ligy mistrů ke kandidatuře neodhodlal.
Právě Řepka je ovšem nejviditelnějším terčem těch, kteří za Fevolucí nejdou. Vyčítají mu jeho sepětí s bývalým šéfem FAČR Miroslavem Peltou, k němuž se také stále hlásí. Silně ostatně rezonovalo, když v pořadu ČT Máte slovo prohlásil, že vše, co Pelta dělal, bylo „profotbalové“. Se svým bývalým nadřízeným se ovšem také mihl v dotační aféře. Řepkova kandidatura by se údajně právě Peltovi náramně zamlouvala, protože by si zajistil patřičný vliv. Výhodou je detailní znalost strahovské mašinerie, uměřené (ovšem také až příliš různými ohledy svázané) vystupování, jazyková vybavenost a mezinárodní kontakty.
Petr Fousek
Rudolf Řepka, nebo on. Místo na Strahově je jen pro jednoho... Další někdejší generální sekretář fotbalové asociace, do funkce nastoupil v roce 2001 a po šesti letech byl za vlády šéfa FAČR Pavla Mokrého a místopředsedy Vlastimila Košťála odvolán. Na jeho místo pak nastoupil Rudolf Řepka. Zkušený fotbalový diplomat působí jako delegát, mezinárodní organizace UEFA a FIFA ho naposledy vyslala na misi do Řecka, aby pomohl vyřešit problémy tamějšího svazu. Jeho mezinárodní kontakty využíval i bývalý předseda FAČR Miroslav Pelta.
S podporou moravských delegátů Petr Fousek v roce 2017 kandidoval proti Martinu Malíkovi, ale neuspěl. Všeobecně se s ním počítá i tentokrát, upínají se k němu naděje například iniciativy Nový fotbal – Nové tváře, podporuje ho třeba i dlouholetý matador fotbalové politiky Jiří Kubíček. „Musí přijít krizový manažer. Takovou osobnost máme, číslem jedna je pro mě Petr Fousek. O fotbalové asociaci ví všechno. Má morální náskok a poslední tři roky je v cizině a nebyl s nikým funkčně spojen,“ řekl. Fousek, jenž je někdy diplomatický až příliš, je ovšem zdrženlivý. Čeká na to, jak dopadnou na začátku roku volby v okresech a krajích, nehodlá jít do předem prohrané bitvy. Kandidoval by jen s vidinou jasného úspěchu – a to je věc značně nejistá.
Markéta Vochoska Haindlová
Šéfka České asociace fotbalových hráčů připustila, že by se o nejvyšší pozici mohla ucházet. „Z celé České republiky, z krajů, okresů nebo klubů, mě – když to tak řeknu – přemlouvají, abych kandidaturu podala. A nyní o tom hodně vážně přemýšlím,“ řekla. Má to však podmínku: šla by do bitvy jen tehdy, pokud by se nepřihlásil její favorit Vladimír Šmicer, případně Petr Fousek nebo jiný kandidát, jehož by považovala za důvěryhodného.
Šmicer je čestným předsedou a členem výkonného výboru „jejích“ hráčských odborů, takže k němu má Haindlová blízko. Zároveň se však vymezuje vůči lidem z Fotbalové evoluce, která se k němu hlásí. „Ne úplně se s ní ztotožňuji. V novém vedení asociace by neměl být nikdo, kdo v něm figuroval v minulosti. Ať už se bavíme o současném předsedovi, nebo některých lidech z Fotbalové evoluce... Teď se přitom tihle lidé tváří, že se jim něco nelíbilo,“ tvrdí.
Ani expertka na sportovní právo a bývalá předsedkyně Odvolací a revizní komise FAČR nevidí černobíle působení Miroslava Pelty. Mezi její příznivce rozhodně nepatří lidé stojící za konkurenční Hráčskou fotbalovou unii. Svým odhodláním eventuálně kandidovat, kterým se netajila již v letech 2013 a 2017, ovšem bez patřičné podpory, nemůže nic zkazit – přinejmenším získá reklamu pro sebe či hráčskou asociaci. „Asi to s sebou tenhle vedlejší faktor nese, ale je to to poslední, o co mi jde,“ ujišťuje.
Někdo další?
O šéfovi fotbalu ve středních Čechách Miroslavu Libovi už řeč byla, ale i když ho Roman Berbr označil za svého „korunního prince“, nemá snaživý strážce hlasování na valných hromadách asociace jeho schopnosti ani charisma. Z Berbrovy strany by teoreticky mohla „hrozit“ kandidatura i „jeho“ generálního sekretáře Jana Paulyho mladšího, ale taková pozice je pro něho příliš vysoko.
Moravský místopředseda Zdeněk Zlámal není lídr, jeho maximem je role místopředsedy. Dušan Svoboda by měl zůstat šéfem Ligové fotbalové asociace, už tak ostatně čelí ostřelování za příslušnost ke Spartě. Slávistický boss Jaroslav Tvrdík se zatím na rozdíl od minulých voleb neprojevuje: může tak v tichosti souhlasit s podporou Malíka, veřejně se jako minule přihlásit k Petru Fouskovi nebo k nějakému (jinému) populárnímu řešení, případně vyzkoušet všechno.
Objevit by se mohl někdo z politické nebo podnikatelské sféry, nicméně fotbal by ho nejspíš nevstřebal. Čas pro bývalé slavné hráče Pavla Nedvěda, s nímž by tuze rád spolupracoval Miroslav Pelta, nebo Petra Čecha přijde nejspíš až tak za čtyři roky. Nejdřív...
Související články
