Trpišovského vyhrávání i efektivní tandem. Co ukázala Slavia v Karviné?

Neuvěřitelná bodová úspěšnost. Jindřich Trpišovský se od svého nástupu do Slavie rychle dostal mezi trenérské legendy „sešívaných“. Už to, že míří ke svému třetímu titulu, ho nesmazatelně ukotví vysoko mezi historické osobnosti klubu, udivující je ale zejména jeho zhruba 80procentní bodová úspěšnost. Je to jednoduché, Slavia pod ním vyhrává jako kapela.

Po prvním poločase se dalo říct, že Karviná je všem bodům přibližně stejně blízko jako Slavia. Zápas byl dlouho skoro „padesát na padesát“, jenže červenobílí daleko lépe reagovali. Zatímco domácí hráli víceméně svůj strop, Jindřich Trpišovský si pomohl na pravém kraji Alexanderem Bahem a vlevo Peterem Olayinkou. Převaha na hřišti se najednou znásobila.

Karviná se od svého postupu do první ligy mezi elitou rychle ustálila a víc a víc se mluví o její solidní účelné hře, o atraktivně složeném kádru, z něhož vybublávají individuality. Přesto platí tohle: z devíti vzájemných ligových duelů jich „sešívaní“ vyhráli osm, jen jedna remíza. Slezané by se mohli přetrhnout, od vítězství nad červenobílými je ale dělí nějaké siločáry či co...

Dlouho se o Slavii mluvilo v souvislosti s chybějícím jasně identifikovatelným střelcem. Za posledního takového se dal považovat Milan Škoda, pak to dlouho bylo o hráčích, kteří skvěle běhají, napadají, ale zahodí první poslední. S nástupem Abdallaha Simy, k němuž se přidal Jan Kuchta, je tým najednou mnohem efektivnější.

Jedno malé negativum slávistický vstup do jara má. Ve dvou ligových a jednom pohárovém utkání dostali červenobílí dohromady tři góly, po jednom v každém z nich. Žádná hrůza, u „sešívaných“ je ale člověk zvyklý, že Ondřej Kolář pravidelně sbírá nuly, že červenobílá defenziva zkrátka nepovoluje. Sem ale patří malá poznámka, penalta, z níž se Karviná trefila, byla mimořádně přísná...