Duo, které prošlo ve Spartě očistcem a dnes zase v Olomouci útočí na poháry. Václav Jílek a Jiří Saňák jsou o něco starší, podle některých se změnili jako lidé a sami upozorňují, že se v lecčems změnili jako trenéři. „Z osmdesáti procent je náš playbook jiný,“ upozorňuje Saňák a jeho kolega Jílek přidává: „Jsme nechutnější.“
V čem podle svých slov uspěli, ale i selhali, proč donekonečna rotovali stoperskými dvojicemi, jak fungovala jejich práce na Letné s hráči i vedením a co jim chybělo k tomu, aby se nakopli do dalšího angažmá?
O tom i o současné práci, trenérské filozofii a českém fotbale podrobně a otevřeně mluví v rozhovoru pro podcast Dloubák a Sport magazín, který si už zítra můžete koupit na stáncích i v iKiosek.cz/sport!
CO SE DOZVÍTE?
O očekáváních ve Spartě
Saňák: „My jsme si mysleli, že budeme ve Spartě ještě minimálně dalších patnáct let. Chtěli jsme být ti Fergusoni, takže pro nás to bylo taky zklamání.“
Na čem bylo potřeba ve Spartě nejdřív zapracovat?
Jílek: „Jednoznačně kabina. Na začátku byla složitá, bylo to komplikované, vztahy nebyly úplně jednoduché. Hlavně nebyla celistvá a jednotná. Jsem přesvědčený, že za půl roku se v tomto ohledu udělalo obrovský kus práce.“
O Mojmíru Chytilovi
Jílek: „Tam bych si cenil i rozhodnutí nejen Ladi Mináře, ale celého představenstva, které se vyjádřilo tak, že máme sportovní ambici. Už odešli Daněk, Jemelka, dva hráči, kteří byli, myslím, velmi dobře zhodnocení finančně, a není úplná potřeba teď aktuálně pouštět Mojmíra Chytila. Jsme přesvědčeni, že nám může pomoct.“
O slovech Asgera Sörensena
Saňák: „Hodně přemýšlím o tom, co říkal Asger Sörensen, že je zvyklý na větší strukturu hry. A myslím, že v tom je velký rozdíl. My v Česku fakt jezdíme jako blázni, hráči makají... Líbilo se mi to, co říkal. A myslím, že hodně vystihnul, kde je rozdíl mezi západní nebo vyspělejší Evropou a námi.“
Jílek: „V herní struktuře ofenzivy máme celkově v českém fotbalu rezervy.“
