Sen o pohárové Evropě má pořád jasné obrysy. Bohemians i po třech zápasech ve skupině o titul dřepí na čtvrté pozici. A ani po dvou zbývajících bitvách z ní nechtějí uhnout. „Stále si věříme,“ hlásil kouč Jaroslav Veselý. I když po sobotní prohře (1:2) se Spartou sebevědomí „klokanů“ utrpělo. Na Letné trápili tým, který míří za titulem, jenže v poslední půlhodině selhali. Dvě kardinální chyby rozhodly. „Je to i nováčkovská daň. Musíme se naučit tyhle zápasy zvládat líp.“
Jak hodnotíte utkání?
„Nevím, jestli je lepší být naštvaný po prohře 0:6 (se Slavií), nebo po velmi dobrém výkonu, kdy jsme sahali po třech bodech a nemáme nic. Emoce jsou rozporuplné. Na jednu stranu jsem hrdý, co jsme předvedli. Chtěli jsme se rehabilitovat za poslední tři zápasy, ne jen před veřejností, ale hlavně sami před sebou. Pracovali jsme na tom, abychom se vrátili k naší hře a ukázali, že jsme ve skupině o titul právem.“
Tohle se povedlo?
„Ano, ale výsledek ne. Je lemovaný tím neuvěřitelným zkratem a hloupou chybou u druhého gólu. Byli jsme na tohle připravení, je to triviální záležitost. Balon za obranu a nevyhraný souboj. Byli jsme nebezpečnějším týmem, sahali jsme po třech bodech… Klíč byl udržet stav 1:0 delší dobu. To by nám vyhovovalo, soupeř by otevřel hru a my hrozili z brejku. Ale není to tak a musím to přijmout. Je to i nováčkovská daň, že jsme v této skupině noví, musíme se naučit tyhle zápasy zvládat líp. Věřím, že to v budoucnu zúročíme. Ale pořád nic nebalíme, chceme závěr zvládnout. Stále si věříme, že čtvrté místo můžeme uhrát.“
Jak jste viděl situaci, kdy brankář Roman Valeš chyboval a faulem na Kuchtu zavinil penaltu?
„Byl jsem překvapený, co se děje. Ani jsem neviděl, jak si hodil míč. Neviděl jsem to ani z opakovačky. Spíš jde o tu signalizaci, nevím, jak to rozhodčí vyhodnotil. To bych lhal, jestli dal pokyn rukou, nebo jestli písknul. To nevidíte, neslyšíte. Každopádně já jsem se otočil, chystal jsem nějaké střídání a v tu chvíli Kuchta už vyrazil. Takže nevím… Ale věřím tomu, je tady VAR. Já tady nebudu hledat nějaké spiklenecké teorie, byla to naše hloupost. Je potřeba se mít na pozoru a nedat soupeři takové věci zadarmo, je to o nějaké kontrole prostoru a předvídání.“
Byl to hlavní problém toho zápasu?
„Bylo to pak 1:1, měli jsme víc nebezpečnějších situací. Měli jsme líp vyřešit brejkové situace, být přesnější, jít si za gólem. Musíme to hledat komplexně, bylo by strašně jednoduché najít viníka, takové to pálení čarodějnic a někoho tady ukřižovat za to, že udělá chybu. Takhle fotbal nefunguje a je potřeba to unést, neobviňovat se a poučit se z toho.“
Je aspoň uklidňující, že Slovácko remizovalo a čtvrté místo je pro vás i po třech kolech nadstavby pořád dost reálné?
„Měli jsme těžký začátek, ale máme to ve svých rukách, nemusíme na nikoho čekat. Výsledky jsem ani vidět nechtěl, nechtěli jsme se něčemu přizpůsobovat, chtěli jsme vyhrát. I za stavu 1:1 jsme to nechtěli měnit, něco stahovat. Měli jsme to pod kontrolou, nebyl důvod. Spartě jsme toho moc nedovolili, bylo to spíš o našich chybách a špatném řešení v útočné fázi. Hráči předvedli, co jsme do nich lili, jen se to nepotkalo s výsledkem.“
Zápas se hodně kouskoval, bylo ve hře dost faulů. Prospělo by vám, kdyby se hrálo rychleji?
„Taky jsme to tak chtěli. Plán byl vysoko napadat, protože Sparta má problémy se zakládáním hry odzadu, pohlídat si standardky, balony za obranu a penalty. Tohle jsme chtěli eliminovat. Ale fauly byly ze strany Sparty. Matoušek má roztrženou nohu, Pepa (Josef Jindřišek) málem taky. Nechtěli jsme natahovat čas, zdržovat…. Jestli Matouškovi frajer rozpáře nohu a pak ho do ní znovu trefí, to není simulace. Potřebovali jsme vyšší tempo, ale Sparta hrála chytře, šla pak přes souboje, Krejčí se zatahoval na odražené míče a bylo těžké ji přetlačit. Jde na to přes hrubou sílu, je na tom dobře fyzicky. Chtěli jsme hrát po zemi, a někdy se to dařilo, někdy ne.“
