Ve Slavii čekal na gól padesát zápasů, ve Spartaku se mu to povedlo už v tom druhém. Marek Suchý pod dohledem své mámy otevřel v moskevském derby proti Lokomotivu skóre a na konci se radoval z výhry 2:1.
Po závaru před brankou se dostal k míči a se štěstím ho poslal do sítě. Bývalý slávista tak už ve druhém utkání v ruské lize poznal gólovou radost. „Máma teď musí jezdit na každý zápas,“ smál se obránce, který právě dnes slaví dvaadvacáté narozeniny.
Ve Slavii jste se trefil až v padesátém utkání, teď se vám to povedlo hned zkraje. Stává se z vás střelec?
„Ne, to ne. Zůstávám nohama na zemi. Nečekám, že budu dávat góly každý zápas. Jsem tu od toho, abych bránil. Góly jsou navíc.“
Došlo vám, že jste hodně brzy vyrovnal bilanci ve Slavii? Pak jste totiž už gól nedal.
„Samozřejmě jsem si to uvědomil. Pro začátek je to super, jsem rád, že se to takhle povedlo. Bylo by fajn, kdybych nečekal na ten další gól tak dlouho jako ve Slavii.“
Máte oproti předchozímu klubu ofenzivnější úkoly?
„Jako že by hráli na mě? (směje se) Ne, je to podobný jako ve Slavii. On to byl taky docela šťastný gól. Brankář to po standardce srazil před sebe k našemu útočníkovi, pak to ještě někdo ukopl, já tam dobíhal, znovu do toho někdo kopnul, ale já tam už měl nohu a odrazilo se to do brány. Ovšem šel jsem si za tím, to ano.“
V hledišti bylo pětačtyřicet tisíc diváků. Jak jste si užil oslavy?
„Bylo to super. Já to střelil do brány, za kterou je celý náš kotel. Ten okamžitě vybouchl, to jsem vnímal a bylo to super. Na tribuně navíc seděly moje přítelkyně a mamka. A to bylo výborný.“
Tak to jste po zápase slyšel samou chválu, ne?
„Mamka tu byla poprvé a už jsme si tu dělali srandu, že bude muset jezdit na každý zápas. Obě říkaly, že to ani neviděly. Až pak, když to opakovali. Ale zase sledovaly, jak jsem se tam radoval, tak si to taky užily. Ani nevím, co tam dělaly. Ale jsou to dvě ženské, takže asi řvaly a pištěly.“
Že je v Moskvě maminka, souvisí asi i s tím, že slavíte dvaadvacáté narozeniny.
„Ano, uvolnila se kvůli tomu v práci a zrovna to takhle pěkně vyšlo. Doufám, že to v úterý pěkně v klidu v kruhu rodinném oslavíme. To máme totiž volno.“
Ke konci zápasu jste bránili vedení 2:1. Vzpomněl jste si na týden starý zápas v Petrohradu, kde jste o vedení v poslední minutě přišli?
„Měli jsme to v hlavě, myslel jsem na to. Ke konci tam měli nějaké standardky, dokonce dali i břevno. Naštěstí jsme to ubránili, máme první výhru a to nás těší.“
Vám se daří, bývalému klubu ne. Trenér Jarolím musí v Ostravě bodovat, jinak končí. Sledujete dění ve Slavii?
„Sleduju, samozřejmě. Nepovedla se dvě kola během čtyř dnů a všechno se po výborném začátku obrátilo. Netěší mě to. Vím, že trenér má nůž na krku. Ale věřím, že něco vymyslí. I když favoritem bude Ostrava, budu jemu i týmu držet palce. Už se těším, že to budu sledovat doma v televizi.“
Proslýchá se, že vedení trenéra už odvolalo, pak vrátilo. Co vy na to?
„Do toho já nevidím. To je rozhodnutí vedení. Já pořád věřím, že to dobře dopadne.“
