Marek Jankulovski: Už se těším domů!

Zimní návrat do Baníku Ostrava? Marek Jankulovski se netají tím, že nad touto variantou občas přemýšlel. Zároveň dodává, že ji považuje za nepravděpodobnou. „Můj návrat je spojený s létem. Domů se těším,“ říká bývalý reprezentant.

Jak snášíte fakt, že jste v této sezoně za AC Milán neodehrál ani minutu?
„To je věc, se kterou se dalo po mém rozhodnutí strávit i poslední sezonu v AC Milán počítat. O to je to pro mě snazší. Trénuju s mančaftem jako všichni, bohužel potom, když je zápas, se dostanu jen na lavičku nebo kolikrát pouze na tribunu. To se žádnému hráči nelíbí, ale já si tu situaci vybral. Vím, na čem jsem, a to je pro mě důležité. V mých letech to neřeším.“

Proč jste se vlastně do této situace dostal? Trenér Allegri s vámi vůbec nepočítá?
„Po jeho příchodu chtěl AC Milán omladit mančaft. Byla tady spousta hráčů, jimž končila smlouva, a je normální, že se klub snažil prodat ty, kterým nabíhal poslední rok kontraktu. Měl jsem nějaké nabídky, ale z mého pohledu to bylo těžké. A klub věděl, že je to pro mě poslední rok, stejně jako to, se příští rok pravděpodobně vrátím domů. Snažili se někoho prodat, nakonec z kádru neodešel nikdo, i proto je nás spousta, asi sedmadvacet. Když si to spočítáme, jedenáct je na hřišti, plus sedm na lavičce, to je osmnáct. A dalších šest sedm hráčů plus dva mladí jsou na tribuně. Konkurence je obrovská. Na levé straně momentálně hraje Antonini nebo Zambrotta. Jsem nyní trojka, musím to brát profesionálně a sportovně.“

Jste častěji na tribuně nebo na lavičce?
„V Lize mistrů jsem byl jednou na lavičce, v lize to bylo párkrát tam, párkrát tam. Jak kdy, nepočítám to. Důležité je, abych na tom byl fyzicky dobře a poctivě trénoval. Protože když se člověk dostane na lavičku, znamená to, že je připravený k utkání. A já musím být.“



Poslední soutěžní zápas jste odehrál 24. dubna. Nemáte strach z tak dlouhé přestávky?
„Nepamatuju si přesně, kdy ten poslední zápas byl. Asi v tom dubnu, protože v květnu jsme měli turné v Americe, kde jsme absolvovali jen přátelská utkání, v přípravě jsem toho taky moc neodehrál. Myslím ale, že na prvním místě je, když je hráč fyzicky v pohodě, a když to má v hlavě srovnané. Ale herní manko tam je, rytmus mi chybí. To se ničím nedá nahradit.“

Zahrajete si ještě za AC Milán?
„Osobně tomu věřit musím, jinak by to bylo těžké zvládat. Vím, že je to složité. Mančaftu se v domácí soutěži daří, jsem až třetí levý obránce. Ale liga je dlouhá, je tam i Champions League a Italský pohár. Jaká bude realita, to si řekneme později.“



Dávají vám v klubu pocítit to, že jste nesouhlasil s odchodem?
„Je to natolik profesionální mančaft, že ne. Samozřejmě, když běželo přestupové období, tak moje jméno bylo skoro každý den spojováno s různými týmy. Mluvil jsem o tom s vedením, manažerem. Když přestupy skončily, tím to pro mě i klub skončilo. Není to tak, že bych měl nějaké spory. To jsem tady neměl za celých šest let.“

Tlačili na vás, ať odejdete?
„Nechci říkat tlaky, ale něco tam bylo. To je normální, že mě chtěli prodat, protože za dva měsíce jsem volný hráč, můžu podepsat smlouvu s jakýmkoliv mančaftem.“

Nechtěli po vás snížení platu?
„U mě konkrétně taková jednání neproběhla, ale hráči jako Oddo nebo Zambrotta, kterým také scházel rok do konce smlouvy, si nechali snížit plat a prodloužit kontrakt o rok navíc. Oddo to udělal, ale k dnešnímu dni nebyl ani jednou s mančaftem.“

A kdyby vás požádali?
„Asi bych to určitě podstoupil. Za to, co mi AC Milán dal, za těch šest krásných roků, by to rozhodně nebyl problém.“



Nezalitoval jste, že jste nabídky z AS Řím nebo z FC Janov odmítl?
„Odejít z AC by bylo to nejjednodušší, nabídek, můžu říct, bylo docela hodně. Samozřejmě jsem o tom přemýšlel, ale jsem v situaci, kdy po jedenácti letech v Itálii už nemám zapotřebí měnit klub na jeden rok, tím pádem si zvykat někde jinde na nové školy a podobně. Už jsem nechtěl rodinu stěhovat, to byl základní důvod. Věděl jsem, že to bude pro mě těžší, ale rodina se mnou cestovala jedenáct let. Kam jsem řekl, tam se šlo. Na jednu sezonu, což není ani rok, jsem se rozhodl zůstat. Starší dcera tady končí do základní školu, mladší chodí prvním rokem do anglické. Nabídka, která by převyšovala zájem rodiny, ani není. Kdybych měl pětadvacet nebo osmadvacet, díval bych se na to jinak. Ale ten návrat domů se blíží. Nabídky, včetně těch mimoevropských, jsem smetl ze stolu.“

Odkud přišly? Mluvilo se o Spojených státech a arabském světě.
„Bylo tam něco z Dubaje i Ameriky. Uvažoval jsem nad tím, protože by to byla zajímavá zkušenost, ale znovu se vrátím k rodině. Někam je tahat na jeden rok je složité. Kdo má děti, pochopí to. Já jsem z těch, kteří když se rozhodnou, tak se pak nerozmýšlí a nezmění to na poslední chvíli. Moje kariéra má tři body: byla to reprezentace, zahraniční angažmá a konec kariéry v Česku. V národním týmu už nejsem, teď pomalu končí ta druhá, nejkrásnější část, a nyní se blíží ta třetí.“



Už v lednu jste mohl být vyměněn do Interu, který poté na jaře slavil treble. Nemrzelo vás to, že k tomu nedošlo?
„Dnes už to můžu říct, měl jsem konkrétní nabídku, jednalo se o výměnu s Mancinim (hráčem Interu). Na rozhodnutí jsem měl čtyřiadvacet hodin. Nevzal jsem to jednak proto, že jsem věřil ve větší počet startů za AC, a také kvůli rivalitě. Navíc jsem v sezoně nemohl za Inter nastoupit jak v Lize mistrů, tak v Italském poháru, což je další důvod. Nelituju toho.“

S Mourinhem jste mluvil?
„Myslím, že hodně důležitým faktorem byl právě Mourinho, protože jsme se spolu bavili telefonicky. Řekl mi, jak to cítil on, a také z toho rozhovoru jsem poznal, že pro mě bude lepší zůstat v AC.“



Zájem z jeho strany nebyl tak eminentní?
„Mourinho je skvělý trenér a férový člověk. Řekl mi na rovinu, že to není tak, že by Mourinho osobně chtěl Jankulovského, ale že měl nějakou nabídku a z hráčů, které AC nabídlo, jsem přicházel v úvahu. V Interu si v lednu Chivu přivodil zranění hlavy, takže bych tam asi šel jako záskok. O to víc si cením, že mi to řekl konkrétně a férově. Potom jsem se rozhodl, že zůstanu.“

Je možné, že pokud nenastoupíte ani do konce letošního roku, budete uvažovat o návratu do Ostravy už v zimní pauze?
„Člověk o tom trošku přemýšlí, ale je těžké se vracet v půlce sezony. Po těch letech nyní českou ligu sleduju trochu více, tak vím, že do konce první části zbývají čtyři kola a další část začne až v březnu. Vrátit se v polovině sezony by nebylo ideální. A hlavně, jak jsem říkal, já v Miláně zůstal kvůli rodině a školám našich dcer. Nevím, jak bych to skloubil. Přemýšlel jsem o tom, jsem v kontaktu s vedením Baníku, tak si o tom semtam promluvíme, ale je to nereálné. Já věřím, že do ledna odehraju nějaký zápas. Můj návrat je spojen s létem, takže si myslím, že zima je vyloučená. I když ve fotbale nemůžete říkat nikdy, je to málo pravděpodobné. Stejně jako nějaké hostování.“

S Tomášem Peterou, majitelem Baníku, jste domluvený?
„Víte, že vedení Baníku tady za mnou bylo minulý rok. Jsem s ním v kontaktu, stejně jako s Vernerem Ličkou. Oni vědí, že pokud se vrátím, tak jedině domů. Samozřejmě věřím, že Baník dohraje sezonu důstojně, jelikož momentálně na tom není dobře. Jak v tabulce, tak herně. Ale mají kádr na to, aby to v klidu dohráli na nějaký střed tabulky. Co se týká dohody, tam nebude problém.“

Chcete mít sportovní informace jako první? Objednejte si SMS a MMS zpravodajství iSport.cz »