Paliči z Prahy, železný muž Jablonce i vykřičník pro Hradec. Co o podzimu v lize říkají data?

Hlavní důvod, proč Bohemians míří poslední měsíce tabulkou střemhlav dolů, je neproduktivní útok. Duo Júsuf, Václav Drchal už mělo ze svých šancí dle očekávaných gólů vstřelit alespoň šest branek, ale jsou o tři pozadu. Vzpomeňme si na jejich netrefené prázdné brány…

Těsně za nimi je další pražské duo, neproměněné šance ale vedoucí Slavii tolik netrápí. Zvlášť když Mojmír Chytil sedm branek dal a v datech zaostává jen kvůli nepovedenému úvodu sezony. Problematičtější je to s Erikem Prekopem – svůj jediný gól dal za Baník a v červenobílém měl dle dat skórovat minimálně v zápasech s Teplicemi, Duklou a Karvinou. Zatím stále nic…

V soubojích jeden na jednoho celkem nepřekvapivě dominují nečeští hráči. Lukáš Haraslín je dokonce co se týče samotné úspěšnosti driblinků se svým parťákem Johnem Mercadem nejlepším hráčem soutěže.

Až nesmyslně ustřelená kvantita driblinků ale posílá do čela statistik duo Ebrima Singhateh a Simion Michez. Oba mají přepočítaně přes 4,5 úspěšného souboje jeden na jednoho na utkání, což jsou čísla, která mohou zasvítit i v evropském měřítku. Především u karvinského křídla, které se na ně dostává už druhou sezonu v řadě.

Minulý rok byli mezi pěticí nevytěžovanějších hráčů Michal Beran, Vachtang Čanturišvili či Jakub Martinec a jablonecká stopa zůstává mezi aktuálními železnými muži ligy i nadále zřetelná. Zatímco Beran prakticky nesleze ze hřiště ani po nákladném přestupu do Olomouce, do úplného popředí se dostal nový tahoun Jablonce: Martin Cedidla nechyběl ani jednou v základní sestavě a jen dvakrát předčasně střídal.

Pozornost si zaslouží i Lukáš Červ, který je přes změnu trenéra nevytěžovanějším hráčem Plzně. A vzhledem k tomu, že střední záložník dostává plné porce i v evropských pohárech a pravidelně nakukuje do reprezentace, jde možná o aktuálně nevytěžovanějšího českého hráče vůbec.

Datovou „tabulku pravdy“ je vždy třeba brát s velkou rezervou. Takzvané „očekávané body“ jsou vypočítány dle rozdílu xG (očekávaných gólů) v jednotlivých zápasech a poukazují na to, jak by vypadala realita, kde by týmy neuměly nadstandardně využívat své šance, neměly štěstí/smůlu, nebo by jim nadprůměrně nezachytal gólman. Proto můžeme vidět razantní skok třeba u Bohemians, které obraly o body neproměněné šance, které by průměrný tým zkrátka vytěžil v góly.

Pod své schopnosti také hraje Baník, ačkoli by dle xG stále měl být v záchranářské skupině. Jelikož u Jablonce jsme dlouhodobě zvyklí, že datům vzdoruje, ten nejvíce šokující pád vidíme u Hradce. V realitě hraje výrazně nad plán, přímo o sedm míst! Hlavním důvodem je elitní zakončování jednotlivých střelců, z vytvořených šancí Hradce mělo dle dat padnout v průměru o osm branek méně. Svou roli hraje i výtečný gólman Adam Zadražil. Tento trend bývá těžko udržitelný, dožene to Votroky na jaře?

V tomto případě data asi nijak nezkreslují; kdybychom rozdali fotbalovým expertům anketu o nejlepší stopery ligy, jména z této pětky by se tam rozhodně objevovala. Už druhý rok v řadě vládne úspěšnosti v defenzivních a vzdušných soubojích kapitán Jablonce Nemanja Tekijaški, kterého těsně stíhá liberecký „supernákup“ Ange N’Guessan. Je vidět, že U Nisy mají na stopery vkus, vždyť Tekijaškiho a třetího Louise Lurvinka v minulosti také poptávali.

I Slavia má soubojové titány. Železný Tomáš Holeš má zřejmě nejlepší vzdušná čísla v porovnání s výškou (pouhých 180 centimetrů) a Štěpán Chaloupek potvrzuje průlomovou sezonu.

V létě se masivně řešil nabobtnalý realizační tým Sparty, která mimochodem přivedla i expertního kouče na standardní situace Jacka Wilsona se zkušenostmi z Premier League. Ale vyplatilo se. Letenští si vytváří ze standardek nejvíce šancí, střídají několik rozehrávek rohů, ale především jsou produktivní – sedm vstřelených branek tvoří hned 20 % jejich gólového portfolia. Důležité ale je, že jsou pevní i ve vlastní šestnáctce.

S pozitivní bilancí vychází celkem překvapivě i Karviná, která elitními hlavičkáři zrovna neoplývá. Gólově za ni zářil odcházející stoper Dávid Krčík. Dlouhodobou slabinu prolomil i Liberec, na ligové poměry ale ze standardek nadále příliš inkasuje.

S přehledem nejlepším gólmanem ligy by ještě pár dní zpátky byl Jan Koutný, ale pětigólový debakl se Zlínem mu značně pošramotil bilanci. A tak se do výběru brankářů, kterým se oproti kvalitě střel soupeře dařilo nejlépe, dostalo několik jiných zajímavých jmen. Outsiderů, bývalých dvojek, dříve kritizovaných borců.

S bilancí téměř čtyř branek chycených navíc kraluje lize nová jednička (?) Plzně Florian Wiegele, obří Rakušan to stihl jen za pět zápasů. Vyšvihl se i další čahoun Rihards Matrevics z Dukly, který zažívá podobný příběh jako Matouš Trmal z Teplic – po úvodních rozpačitých výkonech se stal oporou. V Lotyšově případě ale zatím zákroky nijak významně nepřispívají k bodům.

Statistická odchylka až nevídaného druhu. Zatímco napříč celou ligou většině týmů koreluje počet způsobených faulů a počet obdržených karet (průměr se pohybuje za žlutou kartu na každý šestý faul), pak tu máme Karvinou. Slezané za celý podzim obdrželi jen těžko uvěřitelných devatenáct žlutých karet, tudíž jednu žlutou kartu na zápas!

Při přepočtu na fauly jde o ještě více zarážející číslo. Parta Marka Jarolíma (dříve Martina Hyského) dostane v průměru žlutou kartu za každý třináctý faul. I Hradec, který je oproti zbytku ligy ve výrazném plusu, je potrestán už za každý sedmý. To ukazuje, že karvinští jsou přímo mistři taktických faulů, které nevedou k trestu. Samozřejmě, vysvědčení jim kazí čtyři červené karty.