Chtěl do Anglie, pak Sigma zaplatila balík. Lurvink trucoval, byl i na vojně. Co Saňák?
Fakt nebývá zvykem, aby se celou zimu tak zevrubně řešila situace kolem zahraničního stopera patřícímu týmu (toho času) na jedenáctém místě tabulky. Budoucnost Louise Lurvinka byla tématem v prosinci, lednu, nakonec do Olomouce zamířil v únoru. A stal se jedním z nejdražších obránců, který kdy přestupoval mezi dvěma českými kluby. Proč se záležitost tak táhla? A kdo vlastně je čtyřiadvacetiletý Švýcar, jenž může v dresu Sigmy debutovat v sobotu proti Plzni?
Jestli má datový analytik a současný šéf sportovního úseku v Ústí nad Labem Jakub Dobiáš dostat za své nepříliš úspěšné působení v Pardubicích pochvalu, rozhodně to bude za příchody Louise Lurvinka a Ryana Mahuty. Psal se srpen roku 2024, když neznámý Švýcar z druholigového Schaffhausenu dorazil na východ Čech. Bez fanfár okamžitě zamířil do základní sestavy a vydržel v ní rok a půl. Když mohl, hrál. Pod všemi čtyřmi trenéry, které tam zažil.
„Na mě působil mnohem vyspěleji, než jaký je jeho věk. Vyrovnaně,“ vzpomíná Jiří Saňák, první z Lurvinkových koučů v Pardubicích. „V kabině byl usměvavý, velice dobrý kluk. Rychle se začlenil do našeho týmu, působil pozitivně. Byl oblíbený. A popral se i s českou soubojovostí.“
Možná i díky tomu, že odchovanec Basileje strávil v minulosti čtyři měsíce na povinné švýcarské vojně. Šlo sice spíš o sportovní armádu, kdy musel být v kasárnách na tři dny v týdnu s dopoledním výcvikem a odpoledním tréninkem, nicméně určitě mu to pomohlo formovat odolnost. Ve spojení s přirozenou lidskou inteligencí (mluví několika jazyky) působila Lurvinkova aklimatizace – až na špatné výsledky Pardubic – bezproblémově.
Nebyla náhoda, že
