Pardubický šéf Zavřel o lepení rozpočtu i hledání majitele. Strnad mi řekl: Pivo ano, fotbal ne
Z boxovacího pytle Chance Ligy jsou klubem, který bude v příští sezoně - a to si pište - cílit na postup do TOP šestky. Pardubice se po vstupu majitele Karla Pražáka a posunu Jana Trousila z plzeňského asistenta na hlavního kouče nakonec vyhouply do prostřední skupiny. Po letech nervů. „Už máme jiné ambice,“ říká spokojeně předseda představenstva a bývalý majitel Vít Zavřel.
Prožil dvanáct zběsilých měsíců. „Od minulého dubna doteď je to teda hodně intenzivní,“ přizná Vít Zavřel. Setřást napětí mu pomáhají chvíle, kdy natáhne rukavice a pustí se do boxování. „Děláme novou posilovnu, ale klukům jsem řekl, že můj starý boxovací pytel v ní zůstane,“ usmívá se.
Už mluví klidně, vyrovnaně, hlavní úkol totiž zvládl. Předal klub majiteli, který zvládne současnou ligovou finanční úroveň. Skupina kolem něj už to nedávala, byla vyčerpaná.
A vy jste to sám přiznal v rozhovoru pro Sport. Jeli jste na hraně?
„Bylo to přesně tak. Původně nás bylo pět akcionářů, kteří klub táhli od divize až do první ligy. Povedlo se nám přesvědčit zastupitele, aby město zrekonstruovalo stadion, což byl náš sen, ale pak jsme narazili na strop.“
V čem?
„Žili jsme v takové pohádce, mysleli jsme si, že menší rozpočet doženeme pílí a šikovností a po sedmém místě v prvním roce v lize jsme nabyli dojmu, že to děláme skvěle. Jenže pak přišla realita. Zjistili jsme, že nemůžeme budovat tým, protože šikovní kluci jako Míša Hlavatý nebo Dominik Janošek chtěli udělat krok vpřed a my jim neměli co nabídnout. Jako rodinný klub jsme přestali stačit jejich ambicím.“
Prostě jste je nebyli schopní zaplatit, že?
„Já jsem byl v první linii jednání s agenty a věděl jsem, že nám ujíždí vlak. Často mi na férovku řekli: Hele, já ti toho hráče ani nenabídl, protože
