Tlak, absence i zátěž Ligy mistrů. Proč v Edenu slaví ten „nejsložitější“ titul ze všech?
Než se vydal slavit do až do noci, Tomáš Holeš po svém čtvrtém titulu ve Slavii před novináři zmínil: „Pocitově byl nejtěžší.“ O pár desítek minut později, předtím než Jindřicha Trpišovského hráči polili šampaňským, na něj navázal i trenér. „Nejsložitější titul ze všech,“ zmínil. Je to opravdu tak? Web iSport vybral ty nejzásadnější zdolané překážky Slavie a v konečném součtu důvody, proč úspěch chutná možná o trochu víc než normálně. Program nadstavby Chance Ligy >>>
Nebylo to drama do posledních chvil, Slavia u v půlce sezony vedla soutěž před Spartou se signifikantním náskokem. Nebýt kontumovaného derby, slavila by už ve druhém kole nadstavby, jen o týden později než před rokem, kdy byla dominantní. Ale bylo to opravdu tak jednoduché?
Zátěž jménem Liga mistrů
Šlo o jednu z věcí, kterou ze sebe ihned vystřelil Lukáš Provod – tým zvládnul obhájit trofej i v sezoně, kdy hrál v Lize mistrů. „Pro mě je to neuvěřitelné,“ poznamenal hráč, který se pod titul podepsal deseti asistencemi. Možná se to zdá jako maličkost – „jen“ osm zápasů navíc, které si ke všemu všichni ve Slavii přáli. Navíc jde jednoduše použít argument, že v Evropě červenobílí beztak neohromili, tudíž nelze říct, že úspěšně válčili na dvou frontách.
Když se ale podíváme do historie, Liga mistrů má na týmy brutální efekt. Sparta před rokem schytala v Evropě bolestivé debakly a v lize k tomu oproti své mistrovské sezoně propadla o 14 bodů a tři místa. Plzeň v sezoně 2022/23 sice zakusila souboje s Barcelonou či Bayernem, ale v téže sezoně si pohoršila přímo o 24 bodů! O čtyři roky dříve zažila Viktoria něco podobného – byť bodový propad účast v Lize mistrů nevytvořila – ligovou korunu nechala Slavii. Předchozí zkušenost Plzně v milionářské soutěži v ročníku 2013/14? Musela obětovat titul Spartě. Předtím Liberci.
A tento motiv se táhne historií. Za posledních 20 let se do skupinové/ligové fáze Ligy mistrů dostalo devět týmů a jen tři z nich dokázaly v té samé sezoně uhrát titul – vždy Slavia (2008, 2019, 2026).
Proč je to takový problém? Týmům se rozmělní priority – každý hráč chce hrát Ligu mistrů, ale i na titul je obrovský tlak. A byť jsou střetnutí s evropskou elitou pro české týmy svátkem a odměnou, obří kvalitativní rozdíly se na psychice hráčů podepíší. V jednu chvíli běháte bez míče, který vám hráči Interu Milán nepůjčí, za tři dny musíte naopak dominantní výkon předvést v lize vy.
„Liga mistrů vám každé kolo vezme obrovský kus sebevědomí,“ přiznal Jindřich Trpišovský. Ale Slavia to i obrovskou zátěží s nápisem UEFA zvládla, byť udělala (pro tuto chvíli) o 10 bodů méně než před rokem.
Drtivé absence
Co je těžší než kočírovat ligu a evropské poháry zároveň? Dělat to s týmem, který drtí absence. Nebylo to tak po celou sezonu, ale v některých momentech vstoupila Slavia do situace, nad kterou Jindřich Trpišovský jen kroutil hlavou. „Za deset let jsem to nezažil,“ zmínil.
Pomyslný start první krize byl ztracený zápas s Bodö/Glimt, budoucím osmifinalistou Ligy mistrů. Slavia vedla 2:0, ale nechala si dát dva pozdní góly. „Pak jsme jeli do Liberce, kde nám odpadlo sedm až devět hráčů nemocných. Po zápase to byla půlka týmu. A pak jsme letěli na Inter... Extrémně těžké období. Tam se to lámalo,“ vzpomínal trenér skoro až s hrůzou.
Jistě, měl nadstandardně široký kádr, ale ztráta opor ze základní sestavy by otřásla prakticky každým týmem. Proto si Tomáš Holeš jako první zásadní moment z titulu vybavil chvíli, kdy se ve zmíněném zápase s Bodö zranil ve stejnou dobu, kdy chyběl Igoh Ogbu a Jan Bořil. „Naskočili tam Chaloupek a Vlček a zvládli to skvěle. Štěpán se pak vyprofiloval v hráč, jakým je nyní,“ říkal s úsměvem hrdého staršího bratra.
Další krize přišla na startu zimy. Nešlo o nemoci, ale o sérii zranění. Jen od konce zimní přípravy na delší (vícetýdenní) dobu vypadli: Jan Bořil, David Zima, David Douděra, David Moses, Alexandr Bužek, Lukáš Provod, Youssoupha Sanynang, Igoh Ogbu, Michal Sadílek, Štěpán Chaloupek, Mojmír Chytil. Do toho přičtěme disciplinární tresty a fakt, že se některá zranění potkala v jednu dobu a začne být jasné, proč v Edenu neberou titul jako jasnou záležitost.
Tlak zvenku, tlak zevnitř
Jako první s ohlédnutím se na zisk svého pátého titulu napadlo Jindřicha Trpišovského slovo úleva. Jistě, velkou souvislost má s událostmi poslední dní, kdy se mohlo zdát, že následky řádění fanoušků tým zakopnul v závěrečné rovince. Pravdou ale je, že na týmu byl dusivý tlak od první kola. Zevnitř i zvenku.
Přítomnost Pavla Tykače je spojená s faktem, že Slavia si v Česku může na přestupovém poli vytipovat prakticky kohokoliv, a stejně tak nemusí nutně prodávat za cenu, která se jí nelíbí. Tato brutální ekonomická síla nejen předurčuje, ale spíše zavazuje trenéry k tomu, aby za trofejí došli – to je tlak zevnitř. „Jsme nastavení tak, že pro nás je každý zápas, který nevyhrajeme, ztráta,“ řekl David Jurásek.
Další tlaky jsou externí, pokud tedy počítáme fanoušky jako entitu oddělenou od klubu. Možná nejvíce za působení Trpišovského ve Slavii byl i jimi propírán herní styl týmu, že Slavia nehraje líbivě, často agresivně, pragmaticky. Více než kdy dřív čelil dotazům na tiskových konferencích, poznámku na toto téma utrousil i Brian Priske. „Snažíme se zvolit takový styl, aby Slavia vyhrávala, byla co nejefektivnější vepředu, nejnepříjemnější pro soupeře,“ snažil se svou filozofii hájit.
Právě Priskeho osoba je dalším zdrojem tlaku, byť pro slávistický realizační tým znamenal návrat dánského kouče spíše o motivaci. Proti němu titul předtím nikdy nevyhráli. „Naše historie je dlouhá, něco se stalo s Midtjyllandem,“ prohodil Trpišovský.
Poslední druh tlaku je ten sportovní. Slova prakticky každého trenéra o tom, jak je liga těžší a těžší, nejsou prázdnými frázemi. Na tom, že je a bude Chance Ligu vyhrát stále těžší, nic nemění ani střemhlavý pád Baníku či menší bodový zisk Plzně. Spíše naopak.
Při porovnání s minulou sezonou byla tabulka ročníku 2025/26 namačkanější – to dokládají nižší rozdíly mezi týmy ve středu tabulky, ale i ve skupině o záchranu. Zatímco před rokem činil po 30 kolech rozdíl mezi prvním a posledním týmem 73 bodů, letos to bylo 49. Medián rozdílu mezi sousedy v tabulce byl minulou sezony 4 body, nyní jsou to pouhé 2 body. Rozložení bodů tak bylo výrazně kompaktnější a celkové rozdíly mezi týmy napříč tabulkou byly přibližně o čtvrtinu menší než před rokem.
Zkrátka a jednoduše – prakticky každý mohl porazit každého a z ligy vymizel status čistého favorita. I s tím dokráčela Slavia k titulu pouze s jednou prohrou na hřišti. „Fotbal se proměnil, co na jednom postu stačilo před rokem, před dvěma, to už neplatí. Konkurence se strašně zvedla,“ zhodnotil Trpišovský. Dobře ví, že příští rok to bude ještě těžší. Proto si svého pátého titulu cení ze své kariéry nejvíc.
| # | Tým | Z | Skóre | B |
|---|---|---|---|---|
| 1 |  | 35 | 74:31 | 80 |
| 2 |  | 35 | 69:34 | 76 |
| 3 |  | 35 | 60:38 | 63 |
| 4 |  | 35 | 50:41 | 56 |
| 5 |  | 35 | 45:47 | 55 |
| 6 |  | 35 | 45:39 | 46 |
