Dočkal o podnikání, synech i Spartě: Priskemu jsem vděčný. Z Krejčího mám radost
Pustí si v televizi Ligu mistrů, zajde i na zápasy Sparty. „Je těžké se od fotbalu úplně odtrhnout,“ vyprávěl Bořek Dočkal (37), bývalý reprezentant a kapitán letenského týmu, v rozhovoru pro Ligu naruby. Přitom před čtyřmi lety, kdy ukončil profesionální kariéru, se stáhnul do ústraní.
Momentálně podniká a tráví čas se dvěma syny, které vozí na tréninky pražské Dukly. „Aktivně se do fotbalu moc nezapojuju. Nikde nehraju, netrénuju. Nicméně se v rámci mého podnikání oklikou vracím k fotbalu. S dalšími lidmi vymýšlíme projekt tak, abychom rozvíjeli mladé fotbalisty,“ řekl Dočkal, který dorazil na Spartafest.
Jak fungujete ve vlastním projektu?
„Mám pocit, že teď udělám pro fotbal víc mimo zajetý systém. Snažíme se vymyslet fungování malé fotbalové akademie pro hráče, kteří se chtějí zlepšovat po fotbalové nebo pohybové stránce.“
V jakém stavu je mladá fotbalová generace?
„Nejde jen o fotbal. Obecně vnímám, že je potřeba rychle reagovat, že se doba změnila. Děti mají jiné možnosti, což na jejich pohybovém rozvoji bude zanechávat stopy. Musíme se zaměřit na školní systém a řešit, kolik pohybových aktivit děti mají během dne. Jako dítě jsem strávil několik hodin venku, ale tahle doba se nevrátí. Je potřeba reagovat, jinak sporty budou mít menší zásobu.“
Sám jste táta dvou synů, kteří hrají fotbal. Omezujete jim přístup k mobilům?
„Dneska to jinak ani nejde. Když dám dětem na výběr, jestli půjdou ven, nebo si vezmou iPad, v drtivé většině podle mě vyhraje horší varianta. Jsem možná první generace rodičů, která dává dětem technologie do ruky, a je potřeba nad tím mít kontrolu. Cítím, že můj úkol je, abych je přivedl ke sportu, aby získávaly návyky do života, hýbaly se, trávily čas v kolektivu.“
Vaši kluci vyrůstají v mládeži Dukly, radíte jim, jak uspět?
„Vím, že tatínkovské koučování nefunguje. Pokud se kluci chtějí bavit o fotbale, tak poslouchají. V tu chvíli to jde. Ale pokud bych jim sám dával pokyny a poznatky k zápasům, nic tím nezískám. Jen nabourám vztah syn a otec. Na Dukle mají kvalitní trenéry, jsme spokojení.“
Nejste při zápasech emotivní táta?
„Je těžké hledat balanc. Občas vidím emotivního tatínka, který rozhazuje rukama, slaví každý gól. A já si pak občas říkám: Co dítě vlastně chce? Chce vidět, že tatínek zápasy prožívá, nebo uvítá, když sedím na místě bez emocí a nechávám je v klidu hrát?“
Jak to tedy máte?
„Přeju jim, aby se jim dařilo. Mám vnitřní radost, že jim to jde. A že je to baví. Neprožívám ale, jestli dneska vyhrají nebo prohrají o gól, a co znamená výsledek pro tabulku.“
O Spartě máte pořád přehled?
„Chodím na její zápasy a sleduju ji pravidelně. Českou ligu jinak málo. Na Letnou se dostanu v průměru čtyřikrát pětkrát za sezonu. Jak mají kluci sportovně nabitý program, nevychází mi to až tak často, jak bych chtěl.“
Přijde mi, že nad vším hodně přemýšlíte. Rozebíráte fotbal pořád i z pohledu taktiky?
„Jak kdy, dokážu se od toho oprostit. Chci si v sobě pořád udržet radost z fotbalu, proto se podívám na zápas Ligy mistrů a užívám si, co ti kluci umí, jak si převezmou balon, jak vystřelí. Pak jsou ale zápasy, kdy jdu na Letnou a dívám se na fotbal shora, abych viděl, jak se mění systémy.“
V posledních týdnech se debatuje o způsobu hry Sparty a Slavie. Jak vidíte střet možná víc kombinačního a intenzivního stylu?
„Vzhledem k tomu, jaký jsem měl rád fotbal, budu vždycky podporovat a fandit týmu, který se snaží prorazit kombinační cestou. Na druhou stranu výsledek na konci sezony je rozhodující. Každý si staví tým podle vlastních možností a s tím, aby uspěl. Pokud budu fandit kombinačnímu stylu, ale nepřinese mi za tři čtyři roky výsledek, musím to přehodnotit a zkusit vymyslet jinou cestu. Český fotbal má přece jen svá specifika, na které je potřeba reagovat.“
Co tím myslíte?
„Můžu se snažit hrát hezký a kombinační fotbal, ale skoro půlku sezony se hraje na terénech, které to znemožňují. A já začnu ztrácet body. Takže na začátku ročníku si to můžu měsíc a půl až dva válcovat, ale pak najednou přijedu někam, kde je hřiště otočené vzhůru nohama. Proto chápu, že se některé týmy přizpůsobují místním podmínkám a tomu, jak je liga soubojová.“
V jakém bodě se momentálně nachází Sparta po návratu trenéra Briana Priskeho?
„Byl to rok, který potřeboval na to, aby si všechno postupně osahal a poskládal. Netuším, jaké jsou teď plány Sparty, jakou má krátkodobou nebo dlouhodobou vizi. Jsem jenom fanoušek. Brianovi jsem vděčný za to, co dokázal v klubu v předchozím období. Věřím, že Sparta v létě posílí tak, aby s ní Brian mohl být zase úspěšný.“
Reprezentace se podívá po dvaceti letech na mistrovství světa. Kapitánem týmu je Ladislav Krejčí, kterého jste zažil v letenském týmu. Jak vnímáte jeho schopnosti?
„Krejdovi strašně přeju, jakým si prošel vývojem, a co všechno už ve fotbalové kariéře zažil. Přitom toho má ještě spoustu před sebou. Hráči a charaktery, jakým je on, budou vždycky hodně žádaní. Bude mu to v kariéře pomáhat. U něj se nedají hodnotit jenom fotbalové kvality a to, jak hraje. Každý musí registrovat i faktor do kabiny a lídrovství, které má. Mám z něj radost, kam to dotáhl. Věřím, že reprezentace v tuhle chvíli nemůže mít na postu kapitána nikoho lepšího, než je Láďa.“
| # | Tým | Z | Skóre | B |
|---|---|---|---|---|
| 1 |  | 35 | 74:31 | 80 |
| 2 |  | 35 | 69:34 | 76 |
| 3 |  | 35 | 60:38 | 63 |
| 4 |  | 35 | 50:41 | 56 |
| 5 |  | 35 | 45:47 | 55 |
| 6 |  | 35 | 45:39 | 46 |
