Skuhravý: Rozhodoval jsem se vteřinu, Slovácku nic nedlužím. V Ostravě bude s rodinou
Po šestnácti dnech dovolené se znovu vrátili do práce. Fotbalisté Baníku chtějí na zpackanou sezonu zapomenout, pomoct jim k tomu má i Roman Skuhravý. Po prvním tréninku na Bazalech mluvil nový kouč Slezanů nejen o svém nečekaném příchodu ze Slovácka. „Mužstvo je v Baníku talentované, ale není náhoda, že prožilo sezonu, jakou prožilo. Je potřeba tomu dát trošičku konkurenčního prostředí,“ má jasno Skuhravý.
Baník vyběhl na úvodní trénink bez reprezentantů Vlasije Sinjavského a Abdullahiho Beweneho. Chyběl i Michal Frydrych s Matějem Chalušem, dlouhodobá zranění pak doléčují Michal Kohút a David Látal. O skladbě kádru však Roman Skuhravý tolik nemluvil, nejprve ho musí poznat. Už teď ale dobře ví, čím se chce v FCB prezentovat. „Trénuju dvacet let a i analfabet pozná, že to trénuje Skuhravý. Budu to chtít dodržet. Před dvěma nebo třemi roky jsem se rozhodl, že už mě nebaví říkat to, co lidi chtějí slyšet. A přesně tak se budu chovat dál,“ líčí jednapadesátiletý kouč.
Popište, jak probíhal váš příchod ze Slovácka. Rozhodoval jste se dlouho?
„Rozhodoval jsem se jednu vteřinu. Jednání s Baníkem bylo před týdnem, asi pět dnů po barážovém zápase s Artisem. Absolvoval jsem náročnou schůzku. Přestože mám Slovácko rád, nedlužím mu vůbec nic. Ba naopak. Toto rozhodnutí jsem udělal z čistě profesních důvodů.“
Jak jste vnímal, že střídáte zrovna Josefa Dvorníka?
„Byl to absolutně nejtěžší moment, ale to je profese. Kdybych byl přesvědčený, že Baník přemýšlí o tom, jestli já, nebo Pepa, možná bych se rozhodnul jinak. Nicméně Baník se rozhodl tak, že chce jiného trenéra. V té chvíli jsem přemýšlel jen o tom, jaká výzva to pro mě bude.“
V minulé sezoně se v Ostravě protočili hned čtyři trenéři. Přijít sem je velký risk.
„Takhle to vůbec nevnímám. Je to jenom o tom, co ukážete. Když to nepůjde, vyhodí vás. Dneska je to takový byznys, že jinou možnost ani nemáte. Hráčům jsem říkal, že teď jsme rodina a společně chceme být dobří. V životě jsem se bál jen dvou lidí, maminky a manželky. V této chvíli jsem ochotný udělat skoro cokoliv pro to, abych tady uspěl.“
Teď to ale není o kecech, je to o práci
Berete to jako návrat? V roce 2000 jste za Baník nastupoval.
„Vůbec to tak neberu. Já vnímám Baník, Spartu, Slavii a teď možná i Plzeň jako nejsilnější značky, vždycky to tak bylo. Je úplně jedno, kolikátí v tabulce jste. Je to tak historicky, zázemím i fanoušky. Pro mě to je výzva. I to, že sem jdu s rodinou, což dělám poprvé, je důkaz, že v Baníku uspěju. Teď to ale není o kecech, je to o práci. Jdu do toho po hlavě.“
Čeká vás zatím největší angažmá v kariéře?
„Jednoznačně, tak to prostě je. Už toho mám za sebou dost, ale ne v takových klubech jako Baník. To je důvod, proč jsem tady.“
Rodinu jste přemlouval dlouho?
„Můj malý skončil v patnáctce a jde na školu. Se Spartou jsem se domluvil, že bude hrát tady. Manželku jsme přemlouvali trošičku déle, té se z Prahy nechtělo, ale jsem rád, že nakonec jdou se mnou. Baníku se chci věnovat 24/7 a k tomu potřebuju zázemí. Proto jsem vděčný, že se mnou rodina jde.“
V realizačním týmu máte znovu i syna Davida. Věříte mu?
„Vůbec nejde o to, že je to můj syn, ale je to nejlepší kondičák, kterého jsem poznal. Myslím si, že už v tom mladém věku za něj mluví fakta - to, s jakými trenéry pracoval a kde pracoval. Především pak to, jakým způsobem dokáže hráče brutálně rychle posunout. Není to pro to, že je mým synem, věřte mi. Společně to bereme jako velkou výzvu. Jsme připraveni tým ze všech stran stmelit.“
