Radši ukonči kariéru, říkali mu. Dnes je Vedral oporou Zbrojovky: Zabejčil jsem se

Když řekne trenér o hráči něco takového, zvedne mu to sebevědomí?
„Samozřejmě to člověka potěší. Jsem rád, že mě takto vnímá. Ale já to beru tak, že jsem prvním stoperem na další zápas. Letní příprava se mi vcelku povedla. Musí mě to motivovat dál, abych si tu pozici obhájil. Jsem dost zkušený na to, abych věděl, že situace se může během týdne, čtrnácti dnů úplně otočit. Nepodaří se vám jedno utkání a můžete se stát stoperem číslo dvě, tři, prostě se propadnout dozadu.“

Chválí vás někdy trenér i osobně anebo zatím jen prostřednictvím tiskové konference?
„Trenér Svědík je známý tím, že primárně rozebírá ty špatné věci, aby se z nich člověk poučil a neopakoval je. Ale zaznívají od něj i pozitivní slova. Není to jenom o tom, někomu něco jenom vytýkat. Když makáte na sto procent a děláte, co máte, vždycky slova chvály od pana Svědíka uslyší.“

Slyšel jsem před sezonou názory, že na první ligu nemusíte stačit. Zaznamenal jste podobné řeči?
„Už někdy od žáků a dorostu mi někteří lidi kolem fotbalu říkali, ať se na fotbal vykašlu a jdu radši studovat. Ať si primárně udělám vysokou školu, že profesionální fotbal je pro vyvolené. Asi jsem na ně tehdy nepůsobil jako fotbalista, který to může někam dotáhnout. Spíš jako student. Celou kariéru se potýkám s kritikou. Jsem na ni zvyklý. Ale beru ji hlavně od trenérů, kteří mi můžou říct, co jsem udělal špatně.“

Nikdy jste se po nedůvěře okolí nezlomil? 
„Od rodičů jsem to měl vždycky nastavené tak, že na prvním místě je škola. Na střední škole, na sportovním gymplu, ale fotbal převážil. Držel jsem se ho, i když naši by v tu chvíli radši chtěli, abych si udělal vysokou. Zabejčil jsem se a řekl si, že vsadím na jednu kartu. I když se mi to vrací až teď, jsem za to rozhodnutí strašně rád. Rodiče mi moc fandí, i přítelkyně. Jsem rád, že jsem se těmi řečmi, ať skončím, nenechal ovlivnit.“

Přesto, měl jste po postupu týmu mezi elitu pochybnosti o svém místě v kádru?