Stárnoucí Jablonec sahá na strop: boj na více frontách, železná pětice i trápení útočníků

V celé lize staví sestavu s nejvyšším průměrným věkem Luboš Kozel. Mezi deseti nejstaršími jedenáctkami sezony najdete Jablonec hned pětkrát. Stěžejní hráči jsou v drtivé většině v nejlepším fotbalovém věku, případně i pár let za ním. Výjimku tvoří snad jen Dušan Pavlovič (22). S přimhouřeným okem lze zmínit ještě Martina Cedidlu, Sebastiana Nebylu a Nelsona Okekeho (všichni 24). Tým nejprve šlapal dobře, na začátku sezony prošel náročnými předkoly do Konferenční ligy a sáhl si na dlouho nesplněný sen, ale nyní se absence mládí a rychlosti začíná projevovat. Hra je často pomalá, bez momentu překvapení a v náročném evropském programu týmu dochází síly. Vedení bude muset brzy zahájit obměnu.

Umístit se třetí rok po sobě v elitní šestce a zahrát si atraktivní zápasy skupiny o titul? To nejspíš neklapne. Navázat na vynikající start se jabloneckým nepovedlo a z posledních šesti kol vydolovali Severočeši jen pět bodů. Po reprezentační přestávce jim navíc začíná pravý evropský podzim a v Konferenční lize určitě Jablonec nebude chtít hrát druhé housle. Pětice Tekijaški, Vakho, Pavlovič, Sedláček a Cedidla jsou ve velkém zápřahu a všichni už v sezoně nasbírali přes 1000 minut na trávníku. Pokud by z železné pětky vypadlo víc mužů najednou, dostane se tým do problémů.

Hrát bez něj už je pro velkou část jabloneckých v podstatě nepředstavitelné. Nemanja Tekijaški za víc než dva roky na severu Čech nastoupil prakticky do každého zápasu, včetně prvních kol MOL Cupu. V základní sestavě chyběl všeho všudy osmkrát a ani jeden z těchto duelů zeleno-bílí nevyhráli. V úvodu této sezony už vynechal tři ligová kola a proti papírově slabším soupeřům (Teplice, Bohemians, Zlín) získal Jablonec v součtu dva body. Bez něj prostě tým nefunguje dost jistě. Vzadu chybí Srbova rychlost i obratnost v soubojích, směrem dopředu zase klidem na míči často rozjíždí ofenzivní akce. Závislost na nejlepším hráči a kapitánovi dává smysl, ale v současné chvíli působí až nezdravě. Zastoupit by ho časem mohl krajan Pavlovič.

Čtyřgólový Martin Cedidla objevil z ničeho nic střelecký recept, ale Jablonec už nutně potřebuje rozpohybovat útok. Ze osmi forvardů v týmu mají čtyři na kontě jeden gól a další čtyři zůstávají s nulou. Největší deku na sobě má dříve spolehlivý Lamin Jawo, který za 937 minut na hřišti zůstává s bilancí 0+0. Nutně by potřeboval protrhnout smůlu, ale zatím šance pouze zahazuje. O moc lépe na tom nejsou ani další kanonýři jako Jan Chramosta (1 gól), Antonín Růsek (1 gól) nebo Filip Vecheta (0 gólů). Kromě špatné koncovky se navíc muži na špici útoku do šancí ani příliš často nedostávají. Spoléhat na standardní situace a sváteční střelce není možné do nekonečna, což se projevilo mimo jiné při posledním kole proti Zlínu. Oživení mohou přinést energická křídla Saidou Alioum a Garang Kuol.

Dvě sezony prakticky bez výjimky sázel Kozel na formaci se třemi stopery, v tomto ročníku však rozestavení často střídá podle potřeby a vypadá to, že preferovaným schématem bude 4-2-3-1. Problém je pouze v tom, že pro něj Jablonec potřebuje mít v top kondici Tekijaškiho i Pavloviče, ostatním stoperům realizační tým (především rychlostně) tolik nevěří. Dvojice Srbů působí dominantně, ve dvou zvládne obhospodařit defenzivní úkoly a do hry se může dostat jeden ofenzivní muž navíc, což vzhledem ke střeleckému trápení týmu může být naprosto stěžejní pomoc. Formace víc vyhovuje i krajním bekům Slámovi s Cedidlou.