Slovácká inspirace (nejen) Modričem. Jelínek: Vybral jsem si složitější cestu. Ale neuhnu z ní
Chcete naše zprávy v Googlu přednostně?
V jednu chvíli při tréninkové intervalové hře zvolal: ´Podívejte se, jak otáčel hru Modrič proti Česku´. Jan Jelínek (44) čerpá inspiraci od těch nejlepších, ve Slovácku je nicméně teprve na začátku cesty, která přináší bolest. „Neuhnu z ní,“ ujišťuje trenér aktuálně předposledního celku Chance Ligy. „Snažím se dělat fotbal, který mi dává smysl.“
Slovácko se během reprezentační pauzy otevřelo svým fanouškům. Tři dny po sobě je vyzvalo, ať se přijdou osobně podívat na to, jak hráči s trenéry pracují v tréninkovém procesu. V pondělí ve státní svátek dorazilo do Kunovic několik desítek zájemců. „Chtěl jsem, aby chápali, co se na hřišti děje. Proto jsem mluvil víc než obvykle a než bych chtěl,“ uvedl trenér Jan Jelínek v rozhovoru pro deník Sport a server iSport. V úterý už byl pracovní den, takže za zábradlím stadionu ve Starém Městě postávala jen dlouholetá věrná fanynka Růžena Pašková, která bydlí hned vedle.
Jak se vám trénovalo před fanoušky?
„Jsem hrozně rád, že jich v pondělí přišlo tolik. Mělo nám být jedno, jestli tam jsou fanoušci anebo ne. Cítil jsem trošku změnu sám na sobě než na hráčích. Je to neobvyklé takhle trénovat před obecenstvem. Nechal jsem se unést jednou věcí.“
Povídejte.
„Často nechávám hráče, aby sami vnímali hru. Vstupuju do toho jen detaily. Jak si ale vyhodnocuju hráče a tréninky, vyhodnotil jsem si po tom tréninku i sám sebe. Nebylo potřeba tolik mluvit. Chtěl jsem z trenérského pohledu až moc přiblížit proces. Zpětně to beru jako ponaučení.“
Proč jste při úterní jednotce upozornil na hru záložníka Luky Modriče, chorvatské hvězdy?
„Když vyhodnocujeme data, často klademe důraz bez kontextu na to, kdo toho kolik naběhal, v jaké intenzitě. Čísla nám ukazují, že v české lize se hraje trošku jinak než ve světě. Pokud se mu chceme přiblížit, musíme my trenéři měnit prostředí naší soutěže. Proč hrají Luka Modrič nebo Lionel Messi tak dlouho? No protože si na hřišti vybírají ty správné prostory a tam stojí. Zato u nás se křičí: ´Běhej, dej to nahoru.´ Tohle myšlení musíme změnit. Tvrdíme, že hráči nemají klid na balonu. Ale jak ho můžou mít, když na ně všichni řvou, ať
