VIDEO | Ještě nikdy tohle nezažili. Na Eden dopadá první jarní slunce, před vchodem pro novináře a VIP stojí čtyřicet lidí a s hlavami vzhůru užasle zírají na slávistickou chloubu. „Tak to je luxu stadion,“ vypadne po chvíli z jednoho z nich.
Eden jdou prolézt fotbalisté Puklic, týmu z okresního přeboru Jihlavska, který vyhrál v soutěži Gambrinusu Kopeme za fotbal VIP prohlídku spojenou s návštěvou derby Slavia – Sparta.
„Dostali jsme nabídku od Slavie na derby, a jelikož je nás v Puklicích největší zastoupení sparťanů a slávistů, tak to bylo jasný,“ vysvětluje předseda oddílu Kamil Prchal. A pak už celá družina z Vysočiny mizí ve slávistickém suterénu.
„Kabinu mají třikrát větší než my. My bychom museli dát dohromady naší kabinu, hostů, žáků a pak by to možná hodilo to, co mají tady,“ porovnával hned zázemí záložník Puklic Vojtěch Tišl.
Uprostřed šatny na zdi visí televize, na které jsou sestříhané sparťanské momentky z utkání na Žižkově, v rohu je pohozená sestava a všichni Pukličtí se dohadují, jestli je to jedenáctka, která za tři hodiny vletí na sparťany.
„Vyfoť to a pošli Hřebíkovi,“ smějí se jeden na druhého. Na hrotu je napsaný jako jediný Stanislav Vlček, se začátkem zápasu tak všem dojde, že by trenér červenobílých Martin Poustka svoje myšlenky nedával tak na odiv. Tahle fotka by generálnímu sportovnímu manažerovi Jaroslavu Hřebíkovi moc nepomohla.
Fotbaloví amatéři se ještě na chvilku pozastaví u místa, kde sedává slávistický útočník Vlček. „Ten Standa teda bere vitamínů,“ podivují se nad zásobou bývalého reprezentanta. „Ale ionťáky má stejný jako u nás,“ najdou hned Pukličtí vzácnou shodu se Slavií.
„Pánové, běžte na trávník, uděláme společnou fotku. Jen, prosím, nedělejte skluzy ve vápně,“ popíchne fotbalisty jejich průvodce. „Vždyť je neděláme ani při zápase,“ utěší ho dobře naladění hoši.
Jen co vstoupí na zelený koberec, rozhlíží se po tribunách kolem dokola, jako by objevovali novou planetu. „Ale tráva nic moc, co?“ vyletí najednou z jednoho.
VIDEO: Fotbalisté Puklic se byli podívat v Edenu
„Tak je po zimě, pochop to,“ vysvětlí mu nedokonalý stav pažitu kamarád. Ze začátku tahle konverzace vypadá jako legrace, po chvíli ale i kapitán Puklic Kamil Medvík vážně potvrzuje: „Kolikrát hrajeme v okrese na srovnatelných, ne-li lepších trávnících.“
Ještě na televizní lávku a prohlídka vyhasne. „Tak tady bude sedět ten Bosák,“ stojí u komentátorské židle hráč Puklic. Derby z toho místa ale odkomentuje Pavel Čapek, jeho starší kolega.
Do zápasu zbývají sotva dvě hodiny, když puklická čtyřicítka dosedá v nedaleké hospodě. Během hodiny a půl potvrdí, proč soutěž Gambrinusu vyhrála – zvládla 155 piv.
Ve chvíli, kdy kolem hospody prochází špalírem těžkooděnců největší jádro sparťanských fans, ve vzduchu sviští vrtulník, i Puklice začínají prožívat velké derby.
„Sparta vyhraje,“ je si jistý předseda Prchal. „Vždycky, když jsem byl na derby, Slavia zvítězila, byl jsem čtyřikrát a dneska to vyjde zase,“ vrací mu Tišl. Po chvíli se ale zamyslí nad formou svých oblíbenců: „Je fakt, že už jsem ale dlouho nebyl.“
Za čtvrt hodiny po úvodním hvizdu se ale zvláštní kouzlo á la „Tišl na derby“ začne zase projevovat. Stoper Martin Latka postrčí Slavii do vedení a v tu chvíli se puklická ekipa umístěná na VIP místech nad slávistickou střídačkou rozdělí na dvě frakce – sparťané ztichnou a choulí se do klubových šál, slávisti křepčí a směrem k „rudým“ kamarádům gestikulují jasně: „Dneska dostanete!“
„Začíná to pro nás hodně špatně. Hra Sparty je zatím mizerná,“ říká Prchal. „Já jsem ve svém živlu,“ nepřestává slavit Latkův úvodní gól Tišl. Jenže výsledek se po 74 minutách srovná.
„Nevadí, před zápasem jsem beztak tipoval výhru 2:1,“ nepřestává věřit Tišl. S koncem zápasu se ale s remízou smiřuje bez problémů, předseda Prchal má přesto na líci ještě o poznání širší úsměv, i když jeho Sparta vlastně ztratila důležité dva body v boji o titul.
„Já jsem rád za plichtu. Cestou dom se totiž nebudeme tolik špičkovat a bude to klidnější. Navíc mě dostala ta parádní atmosféra. Trošku jsem ale zklamaný z úrovně toho utkání. Na to, že šlo o derby, jsem čekal daleko lepší a kvalitnější zápas. Ale zážitek přesto naprosto parádní,“ shrnul Prchal, než se za ním zavřely dveře od autobusu.
