ROZHOVOR | Tohle je sen! Chrudim je ve třetí lize nováčkem, ale hned si dokázala pět kol před koncem zajistit vítězství v soutěži. A navíc i mění své podzimní stanovisko. Tehdy o druhou ligu nestála, teď je všechno jinak. „Vedení podlehlo tlaku veřejnosti i hráčů a rozhodlo se, že druhou ligu zkusí,“ vypráví Pavel Jirousek, trenér Chrudimi.
Hlavní rival Pardubice ostrouhal. To on vyhlašoval útok na druhou ligu, jenže ho dokonale převezla deset kilometrů vzdálená Chrudim. Tyhle týmy dělí pět kol před koncem soutěže 15 bodů, Chrudim má přitom lepší vzájemné zápasy (1:1, 2:0).
Čekal jste, že se nováčkovská sezona Chrudimi ve třetí lize takhle vydaří?
„Nečekal, samozřejmě. Naše cíle byly klasicky nováčkovské, to znamená adaptovat se v soutěži a nemít potíže se záchranou. Tohle v plánu rozhodně nebylo, ale o to je to krásnější.“
Zbývá odehrát ještě pět kol a vy už jste vítězové. Nebudete mít problémy s motivací?
„Přesně o tomhle poslední dny přemýšlím. Hráči si ji prostě musí najít sami v tom, že to nejde dohrát nějakým paskvilem. Dám ale příležitost mladším, na každý zápas si vytáhnu jednoho dva dorostence. Aspoň nebudou tak šokovaní z toho fofru, až k nám na začátku sezony přejdou.“
Už hráči stačili výhru ve třetí lize nějak oslavit?
„Trochu oslavně už jsme se chovali v zápase na Vltavínu, kde nám stačila remíza (zápas skončil 0:0, pozn. red.). Tam jsme skutečně nebyli vůbec nebezpeční. A to pravé pak vypuklo hned po zápase. Oslavy trvaly celý víkend, tak jsem rád, že jsem v pondělí na tréninku přivítal všechny ve slušném stavu.“
A připravené na víkendové utkání s Domažlicemi.
„Chceme, aby to mělo nějakou štábní kulturu. Když jsme dostali pěknou hrou fanoušky na stadion, tak bychom je velmi neradi vyštvali nějakým pochoďáčkem.“
Těší vás vítězství ve třetí lize o to víc, že jste dokázali přeprat i Pardubice, vašeho velkého rivala?
„S přibývajícími koly byla rivalita mezi námi cítit víc a víc. Pardubice vyhlásily už před sezonou, že chtějí do druhé ligy, takže cíle jsme měli na začátku podzimu naprosto rozdílné. Jsme všichni rádi, že jsme Pardubice porazili…“
… vy jako Pardubičák ještě víc, ne?
„I když jsem Pardubák, vnímám tu rivalitu trochu jinak. Nikdy nepovyšuji sport nad osobní život, lidské vztahy a podobně.“
V Chrudimi nastala jedna velká změna: Vedení po podzimu o druhé lize nepřemýšlelo, i když jste měli dvanáctibodový náskok, teď ale s postupem výš souhlasí. Co se stalo?
„Je to pravda. Vedení zkrátka přehodnotilo pod tlakem veřejnosti, města i samotných hráčů svoje stanovisko a chce druhou ligu zkusit. Teď se jedná se sponzory, s městem, abychom se finančně trochu posílili a zlepšili zázemí. Bohužel posílení kádru je až na posledním místě.“
To vás přece tolik trápit nemusí, ne? Dokázali jste, že třetí ligu převyšujete výrazně i jako nováček.
„Nemyslím, že bychom byli sportovně úplně nejlepší tým soutěže. Vyhrál nám to kolektiv, který je čtyři roky pohromadě, kluci se dávali dohromady už v divizi. Zvykli si vyhrávat, jsou silní psychicky, myslím, že právě díky tomu jsme vyhráli třetí ligu.“
To zní jako klišé. Nevidíte ještě jiné důvody vašeho úspěchu?
„Já vím, ale je to prostě pravda. V tom třeba vidím rozdíl mezi námi a Pardubicemi. Oni sice parádně začali jak podzim, tak jaro, jenže měli šňůru proher, která je srazila. To my ne. Za celý ročník jsme prohráli dvakrát, neměli jsme hluché místo, i když se nám třeba tolik herně nedařilo. Ten tým má obrovský charakter, silného ducha. My nehráli nejlepší fotbal, ale nejúčelnější.“
A jak bude vypadat účinkování Chrudimi ve vyšší soutěži?
„Myslím, že na to ještě nejsme připravení. Tohle je krok do profesionálního fotbalu a my jsme přitom typičtí amatéři složení z vlastních odchovanců. Už v letošní sezoně jsme byli naprostý David proti Goliášům.“
Hráči ale přece prokázali kvalitu. Vy jim nevěříte?
„Chci zůstat nohama na zemi, nebláznit z toho. Nerad bych, abychom se přidali k týmům jako jsou Blšany nebo Drnovice. Tam top fotbal rychle přijel, ale stejně rychle odjel. Musíme mít pevný základ.“
A ten v Chrudimi není? Říkal jste, že hodně stavíte na odchovancích a ti vám vyhráli třetí ligu.
„Tým je, vyjma Radima Holuba, Petra Vladyky a Tomáše Linharta, velmi mladý, takže má perspektivu. Tenhle trojlístek starších je pro nás ale moc důležitý a je otázka, jak dlouho ještě vydrží, co to udělá s týmem, když nebudou.“
Konkrétně u Radima Holuba jde o tahouna. Je s 19 brankami nejlepším střelcem týmu. Dokážete si představit hru bez něj?
„Radim prošel první ligou, Ligou mistrů, to je strašně znát. Už když jsem pro něj před dvěma roky jel do Čáslavi, věděl jsem, že jedu pro pana Střelce. Rozdíl mezi námi a ostatními týmy je v tom, že i když máme takového kanonýra, nestavíme to na něm. Tím se zvýhodňujeme, protože nebezpeční jsou všichni naši hráči a Radim dvojnásob. On už jen z principu, jak na sebe váže pozornost. Prostě stačí, když je na hřišti.“
Nebudete teď směřovat taktiku víc na něj? Ještě se mu může povést vyhrát střeleckou soutěž deníku Sport.
„Vím, že Radim tyhle věci sleduje. Ale hráčům nebudu říkat, ať hrají speciálně na něj. Vlastně ani nemusím, oni ho stejně hledají sami automaticky.“ (usmívá se)
