Křesťané uzavírají sňatky v kostele, ateisté na radnici. Jaroslav Franěk, fotbalista Březníku, týmu z okresního přeboru Třebíčska, dovedl svou polovičku k „zelenému oltáři“. Na hřišti svého oddílu, kde měl spoluhráče z týmu navlečené do klubových dresů.
V Březníku mlátí Franěk 25. sezonu. Klubu je oddaný, jak sám říká. A když po šesti letech s přítelkyní Michaelou došlo na svatbu, měl hned jasno. „Do kostela mě to nelákalo. Mám rád fotbal, takhle je v tom kus symboliky,“ vypráví 35letý elektrotechnik.
Stejný pohled na oddávací ceremoniál měla kupodivu i jeho nastávající. Ani ona netoužila po tradičním obřadu. „Je pro každou srandu,“ vysvětluje Franěk pohnutky své novomanželky. Není v tom ale jen Michaelin smysl pro legraci, sama je totiž fotbalovou fanynkou. Svého muže poznala před šesti lety… Na fotbale.
„Chodila fandit na každý náš domácí zápas a po jednom utkání jsme se dali do řeči bylo hotovo,“ culí se nejlepší střelec okresu za uběhlý ročník. Na jeho zápasy chodí Michaela pořád, na tribuně nikdy nechybí. „Jak jsem já oddaný fotbalu, tak i ona má pro ten sport pochopení,“ pochvaluje si.
Jakmile se Franěk vyjádřil, svou nastávající okamžitě upozornil. „Ptala se mě, kdy se vezmeme. Odpověděl jsem, že je mi to fuk, ale že to musí být jedině na fotbalovém hřišti. A ona bez problémů souhlasila,“ vypráví.
Právě Michaela pak byla obíhat matriku kvůli místu konání obřadu. Franěk si zase vzal na bedra Sokol Březník. „Vyrůstal jsem tam, odmalička ten pažit znám. Kluci byli rádi, že jsem si vybral k svatbě naše hřiště.“
Místo rozbíjení sklenic se společnému štěstí šlo napřed jinak. Klasicky fotbalově – výkopem. „Byla to pro nás radost, měl jsem z toho dne báječný pocit,“ vykládá útočník, kterému v mužstvu přezdívají Cafú po bývalém obránci Brazílie.