Všichni na tribunách na to čekali, jen se báli ozvat se nahlas. „Kolín v 83. minutě střídá. Ze hřiště odchází Lukáš Magera…“ vibruje místní tlampač, když se na domácí střídačku uklízí posila z Mladé Boleslavi, které třetiligový klub dělá farmu. „No, bylo načase!“ je slyšet vzduchem.
Bývalému reprezentantovi to v neděli proti Vltavínu nešlo. Bez gólů skončil nejen Magera, ale i celý zápas.
Do vápna plachtí běloučký míč. Prásk! Bývalá opora Baníku Ostrava, kterou mnozí její radikální fandové prohlásili za zrádce kvůli letnímu odchodu do Boleslavi, hned zkraje zápasu tasí svou nejsilnější zbraň – hru hlavou. Habán Magera si tuhle dovednost testuje během krátké chvíle ještě dvakrát. Jenže balon do brány nacpat nejde a dobře nastoupený výkon klesá…
Na Magerovi se projevuje únava. V pátek odehrál poločas v přátelském utkání s Jihlavou (2:2), ve kterém dal gól z penalty. „Možná se všechno obrátí a vrátím se do základu. Ten přátelák ode mě nebyl špatný,“ líčí a přidává, že o ligové místo bojuje i v kolínském dresu.
Jenže radši by ho na sobě měl jiný víkend. „Kluci dostali volno, taky jsem se chtěl podívat domů za manželkou. Navíc jsem byl pozvaný na oslavu 90 let Baníku,“ povídá.
„Dobře, Magič!“ sykne po Magerovi jeho parťák z útoku Jan Štoček, s devíti brankami nejlepší střelec třetí ligy, když černovlasý forvard vystihne nepovedenou rozehrávku hostů. Šlo ale o jeden z mála světlých Magerových okamžiků.
Útočné duo přitom vytlačilo na lavici v utkání s Vltavínem Lukáše Hartiga, borce, jenž si v dresu Sparty zahrál Ligu mistrů. Domácí mají v ofenzivě sestavu zralou na nejvyšší soutěž: Štočka s Magerou totiž ještě doplňuje další půjčený muž z Boleslavi Kerem Bulut.
Ač byl start boleslavských fotbalistů avizovaný dopředu, hlasatel oznamuje ve druhém poločase „jen“ 430 platících diváků. Žádná bomba na to, že Kolín je posílen celkem o čtyři „frajery“ z města Škodovky, kteří mají dohromady 191 ligových startů! Zmíněnou ofenzivní dvojici doplňuje ještě brankář Jan Šeda a obránce Kristian Zbrožek.
Nejznámější z kvarteta je Magera, který si zahrál za Kolín už před třemi týdny. Pohybuje se chvíli mezi obránci, pak zapluje do středu zálohy. „Bylo to potřeba. Rozehrávka nám vázla, chtěl jsem, abychom si míč dali po zemi,“ vysvětluje, ač si sám na tuhle pozici paradoxně stěžoval, když ji hrával pod bývalým trenérem Boleslavi Miroslavem Koubkem. „Stála mě místo v ligovém základu,“ hřímá.
Bojovnost hvězdné posile upřít nejde, jenže začíná ztrácet v hlavičkových soubojích. „Třetí liga je odlišná v tom, že je tu víc osobních soubojů, kluci do toho víc chodí a často je to o zranění. Dávám si pozor, abych si nic neudělal,“ vypráví Magera s ohledem na touhu vrátit se do sestavy Boleslavi.
Z ní ho vyšoupla změna taktiky pod novým trenérem Ladislavem Minářem. „Dává přednost rychlostním typům, což já nejsem. Musím věřit, že se to otočí,“ přeje si. Jenže i v Kolíně musí kmitat kolem levé lajny v tříčlenném útoku. „Nesedělo mi to, bořily se mi v tom měkkém terénu kotníky. To se na hře dost podepsalo.“
Je osm minut do konce. Magera přebírá uprostřed hřiště míč, mezi stopery mu letí spoluhráč. Jenže 29letému kanonýrovi to trvá a přihrávka na kolegu už jde do ofsajdu. O minutu později se rozezní jeho šmitec. „…Lukáše Mageru nahrazuje Lukáš Hartig.“
„Nejsem za to střídání naštvaný. Čekaly se ode mě góly, ty jsem nedal. Ze svého výkonu nejsem zklamaný,“ ujišťuje Magera. Ani jednou se z hlediště neozvalo jeho jméno, zhruba desetičlenný kotel měl na jazyku jiné verše. „Kdybych dal gól, asi by volali,“ myslí si.
