Vyhrál olympiádu, třikrát slavil ligový titul. V šedesáti si ale Ladislav Vízek splnil další velké přání. S rezervou Dolních Chaber si vybojoval na hřišti postup do pražské první B třídy a ty chvíle si vychutnával. Žádné křepčení po trávníku, to nechal mladším. Vsedě sledoval, jak mladší spoluhráči stříkají šampaňským za zvuku písně We are the Champions. „Láďo, už ti hrajou,“ smál se na Vízka jeden z fanoušků. „Moc jsem si postup přál, třeba je to můj poslední úspěch,“ vyznal se fotbalista, který největší slávu sbíral v pražské Dukle.
Už dlouho před zápasem Ladislav Vízek básnil o tom, jak by bylo báječné, kdyby Dolní Chabry B vyhrály svou skupinu ve druhé třídě a mohly slavit postup. V neděli večer pak porazily rezervu Slovanu Bohnice 3:1 a potvrdily první místo. Přání známého internacionála se proměnilo v realitu.
„Láďa v posledních dnech nemyslel na nic jiného,“ bylo slyšet ze všech stran. A Vízek nezapíral. „Vždyť je to hezké, když se povede postoupit. Někomu se to třeba nepodaří celý život a i tady byli kluci, kteří na podobnou věc čekali,“ vykládal spokojeně.
| Sbírka úspěchů Ladislava Vízka |
|
1980 – zlatá medaile z OH v Moskvě 1980 – bronzová medaile z ME v Itáli 1976/77, 1978/79, 1981/82 – mistr ligy s Duklou Praha V nejvyšší soutěži nastřílel 115 branek Kromě české ligy hrál i za francouzský Le Havre |
Bývalý reprezentant byl v neděli v Chabrech středem pozornosti. „Legenda nastupuje,“ vítali fanoušci Vízka autora 115 ligových gólů na trávníku. Olympijský vítěz z Moskvy (1980) se postavil na pozici levého obránce, občas zaskočil na sto peru. Makal, co mu síly stačily. Jednou se dokonce obětavě vrhl na zem, aby zastavil akci soupeře. „A zvedl jsem se, co? To byl zázrak!“ culil se známý šprýmař.
Na vtípky ale tentokrát během zápasu nedošlo. Ve vedru měli problém zvládat tempo i daleko mladší hráči. „Je mi šedesát, v tomhle teplém počasí se to už projevuje,“ uznal Vízek. Když jeho tým vyrovnal na 1:1, místo aby se těšil se spoluhráči, běžel se k brankáři občerstvit. „Dej mi napít,“ volal už z dálky.
Aby něco vypustil? Ani náhodou. Dokud to šlo, hrál. V poločase ale střídal. „Příroda říká: Ládíku, už tě dál nepustím. Někdy se fakt necítím dobře. Ale fotbal miluju, mám z něj radost. Jen to číslo v občance je asi spravedlivé,“ narážel na svůj věk, který mu občas připomínají známí i rodina.
Z víkendového utkání si ani tak nenechal ujít ani minutku, i ze šatny přes okno glosoval akce, a když Chabry B daly druhý gól, jen se ozvalo: „Je to dobrý.“ Vysněný postup se blížil. I když soupeř vzdoroval a oblastnímu rivalovi nic nedaroval. „Oni mají motivaci od Klánovic, se kterými hrajeme o první místo. Prý dva sudy,“ nedivil se Vízek tomu, že Bohnice B makají nadoraz.
Sám pro tým vypsal speciální odměnu v podobě litrové lahve zelené. „To je v Chabrech naše barva,“ smál se.
Postup? Vízek slíbil klobásy
Na hřišti ale nebylo hotovo, takže mu úsměv na tváři nevydržel dlouho. Bylo znát, že nejraději by byl ještě na trávníku. Za stavu 2:1 nervózně postával za klandrem. „Když budu zdravej a zabere brufen, tak můžu hrát i víc. A taky bych si zaútočil. Ale tady to nešlo,“ dušoval se už v civilu.
Proti Bohnicím se bývalý ligový bombarďák nedostal ani ke střele na branku. Poctivě plnil defenzivní povinnosti, ale kdyby došlo na penaltu, neváhal by se k ní postavit. „Šel bych si kopnout. Já jsem tu měl sérii čtyřiadvaceti proměněných penalt, sice se to pak přerušilo, ale věřil bych si,“ vykládal.
Fanoušci do něj mezitím začali rýpat kvůli tomu, že se na zápase neprodávají klobásy, bývalý reprezentant jim vše s úsměvem vysvětlil. „Občerstvení bude v B třídě, stejně jako tři rozhodčí,“ povídal. „Kluci, já mám ale takovou žízeň na tankovou plzeň, to uvidíte. Chci tenhle úspěch oslavit, mám to tu rád. Vždyť ze mě už je skoro Chaberák,“ hlásil do éteru.
Když pak Dolní Chabry B zvýšily na 3:1, rozzářil se jako sluníčko. Už bylo vše jasné. To za stavu 0:1 mu zatrnulo. Před duelem totiž v kabině nechal hlasovat o tom, zda se má tým posunout o soutěž výš. „Lekl jsem se, že jsme to zakřikli. Kdyby to nedopadlo, tak bychom vypadali jako blbci,“ přiznal bývalý reprezentant. Pojistka v podobě třetí branky ho uklidnila. „Myslím, že je hotovo,“ dodal.
Šmicer s Bergrem dali přednost Realu
Velkou radost mu udělal Ivan Hašek, kamarád a bývalý reprezentant, který dorazil na poslední utkání sezony. „Přijede na postupový zápas a bude slavnej. Slíbil nám hattrick,“ prozradil Vízek na parťáka, který momentálně trénuje ve Spojených arabských emirátech a na jaře Chabrům pomohl v jediném utkání.
Na podzim ale chodil hrát v každé volné chvíli. „Je to srdcař, ale když se hlasovalo, zda jít výš, tak tvrdil, že je pro sestup,“ smál se Vízek.
I jemu je jasné, že až bývalý nejvyšší muž českého fotbalu opět zamíří do ciziny, budou muset Chabry B na jeho hráčskou pomoc zapomenout. „Pomohlo by nám, kdyby ho vyhodili. Ale Ivan to tam podepsal na tři roky,“ dodal s nadsázkou Vízek.
Na rozdíl od Haška týmu v boji o postup nepomohly další známé tváře – předseda klubu Vladimír Šmicer a také bývalý reprezentant Patrik Berger. Oba dali v neděli přednost utkání za starou gardu Liverpoolu na půdě Realu Madrid. „Jeli na špatnej zápas, tady se přece hraje o něco,“ vyhlašoval Vízek.
Když zjistil, že je zápas z Madridu v televizi, ihned zjišťoval, jak si Šmicer s Bergrem vedou. A chvíli po skončení utkání v Chabrech usedl před obrazovku a nenasytně hltal fotbalovou lahůdku v podání hvězd. Sám do Madridu svému zeťovi ani neposílal SMS, aby ho informoval o výsledku Chaber.
„Šmícovi napíše Pavlína, byla tady na zápase. Je dobře, že jsme jim tu B třídu vykopali. Oni nám v ní pomůžou. Myslím, že s nimi tu soutěž zvládneme,“ prorokoval Vízek. „Vítejme v první B třídě. Hrál jsem v reprezentaci, v první lize, za Chabry jsem dokonce i jednou chytal, ale tahle soutěž mi chyběla. Moc se tam těším.“
