Důvody postupu Zbrojovky: faktor Svědík, jasná vize i hráč, který do druhé ligy nepatří

Najmout na lavičku Martina Svědíka vyžaduje dostatek ambicí, kuráže i peněz. Na jednapadesátiletého kouče stála po jeho dobrovolném konci ve Slovácku fronta, nejvíce jej nakonec oslovila vize znovuzrozené Zbrojovky. Leckdo se divil, že vzal nabídku z druhé ligy, ovšem on věděl, co dělá. Jeho práce přinesla okamžité plody. Nejprve poklidnou záchranu a hned v dalším ročníku nekompromisní útok na postup. Pragmatický Svědík si vzal k ruce osvědčené parťáky Jiřího Saňáka s Janem Baránkem a Miroslavem Mikšíčkem, standardní situace svěřil mistrovi řemesla Pavlu Zavadilovi. Nejsilnější realizák v soutěži zastřešoval nejschopnější hlavní trenér. Fotbal pod ním hráče bolí, nároky jsou vysoké. Nicméně přináší výsledky, o které mu jde v první řadě. V nejvyšší soutěži ovšem bude potřeba přidat víc fotbalovosti, vytunit kádr kvalitou.       

Do druhé ligy hráč s jeho schopnostmi nepatří, o tom žádná. Lukáš Vorlický (24) je extrémně nadaný fotbalista, v práci s míčem na tuzemské poměry jedinečný. Úkaz. V Brně věděli, že berou ze Slavie na půlroční hostování borce, jemuž ničí kariéru nekonečné problémy s kolenem a nejspíš už nikdy se nedostane na strop svého potenciálu. Kouč brzy zjistil, že kreativní záložník nevydrží zátěž celých zápasů. K použití byl jen na část poločasu. Přesto se jeho angažmá vrchovatě vyplatilo. Vorlický dokázal udělat za pár minut pobytu na hřišti rozdíl. Za 178 minut stihl dát tři góly, než se v březnovém přípravném duelu s Teplicemi znovu zranil. Tentokrát prý ne vážně, ale zatím se do hry nevrátil. „Tento příběh spolu dopíšeme,“ napsal pak na Instagram. Jeho budoucnost je v mlze.

Zbrojovka přežila dlouhou dobu temna, čili éru svérázného podnikatele Václava Bartoňka, který sice fotbal miluje, ale na klíčová sportovní rozhodnutí postrádal odbornou erudici. Dnes má klub v rukou Vojtěch Kačena, jeden z českých miliardářů. Chod organizace se rychle zmodernizoval na všech úrovních. Všude se pohybuje víc lidí, nakoupila se moderní technika, zlepšily se (v rámci možností stadionu) podmínky pro hráče i trenéry. Členové managementu, který v zimě posílil výkonný ředitel Jiří Sabou, rádi a často používají v komunikaci anglická slovíčka, existuje jasný plán dalšího rozvoje. Patří k němu výstavba nového stadionu, který chce zafinancovat Kačena ze svých finančních zdrojů. Lehké to ale mít nebude, to už si ověřil.

Žádný z konkurentů nedisponuje tak širokým kádrem nadstandardních druholigových hráčů. Snad jen rivalský Artis se papírovou kvalitou blíží soupisce lídra soutěže. Když Zbrojovce vypadne několik borců ze základu, skoro to nepoznáte. Na lavičce je připravena víceméně stejná náhrada. I proto dokázal Svědíkův soubor rozhodovat zápasy po prostřídání ve druhé půli. Trenér rád sází na fotbalisty, které zná ze svých předchozích štací. Tento tým byl postavený vyloženě na úspěch v tomto ročníku. Po postupu ho bude potřeba dost razantně posílit. Na všech pozicích. To, co stačilo na druholigové soky s nestabilní formou, bude o patro výš málo. K hernímu pragmatismu se musí přidat i ryzí fotbalová kvalita.      

Blbá nálada je z brněnského fotbalu pryč. Zbrojovka po nástupu nového majitele získala zpět fanoušky, kteří na klub v předchozích letech zanevřeli. Vycítili, že věci začínají jít správným směrem. Hromada „spících“ příznivců se postupně vrátila na tribuny neútulného stadionu v Králově Poli, klub vykazoval jednoznačně nejvyšší návštěvnost v soutěži. Na nové derby s Artisem bylo dokonce vyprodáno, což nebylo zvykem ani v první lize v zápasech se Spartou či Slavií. Chodí se na Zbrojovku, na výhry, byť vydřené. Pět tisíc lidí na fotbale se stalo v Srbské ulici standardem. Po postupu bude zájem ještě větší, minimálně v úvodu nové sezony. Zbrojovka je zase značka, na kterou jsou brněnští občané hrdí. Hokejová Kometa už na to není ve městě sama.