Hanousek po letech v Turecku: Pro někoho je těžko stravitelné. Atény jsem nenáviděl
Po pěti letech strávených v zahraničí ohlásil návrat do Dukly Praha obránce Matěj Hanousek (33). A přiznává, že po štacích v Polsku, Řecku a Turecku trochu ztratil kontakt s českým fotbalem. „Z Dukly si pamatuji jen trenéra brankářů a kustoda, neznám ani protihráče,“ vypráví. V Chance národní lize jej nyní čekají skromnější návštěvy a stadiony, než jaké poznával v zahraničí.
Sice jste hrával i za Spartu, ale vyběhnout na hřištích istanbulských gigantů z Fenerbahce či Besikase je jiný level, že?
„V Turecku má každý klub docela velkou fanouškovskou základnu, což je především znát právě u velké trojky Galatasaray, Besiktas a Fenerbahce. Když jsem u nich hrál s menšími týmy jako Gaziantep, Ankaragücü a Genclerbirligi, přišel na nás narvaný stadion. Je znát, když třeba na Galatasaray dorazí 65 tisíc diváků. Největší odlišnost je v tom, že neslyšíte pohyb soupeřů, pořád se musíte otáčet. Je jasné, že je tam frmol a hluk, ale tam je takový hluk, že konkrétně pro mě jako obránce jsem byl zvyklý, že když za mnou stojí křídlo a rozeběhne se, uslyším ho. Jenže v těchto případech jsem ho ani neslyšel.“
V Turecku jste nastupoval ve dvou klubech z hlavního města Ankary a v Gaziantepu ležícího u syrských hranic. Jaké to v tamní soutěži bylo?
„Oproti naší lize se tam produkuje jiný styl fotbalu. V Turecku bylo v mém období víc českých hráčů. O rok jsem se minul s Michalem Trávníkem, s nímž jsem byl ve Spartě. Hostoval v Kasimpase, v níž působil i Tomáš Břečka. Václav Jurečka byl v Rizesporu, na rok se v Sivassporu otočil Roman Květ. Z českých spoluhráčů jsem měl jen v Gaziantepu Tomáše Pekharta. V Turecku jsem strávil čtyři roky, málokdo tam vydrží tak dlouho. Pro někoho je to tam asi těžko stravitelné.“
Při angažmá v Gaziantepu jste v únoru 2023 zažil ničivé zemětřesení. V zemi jste přesto setrval…
„Nezůstal jsem ale přímo v Gaziantepu, který se po této události odhlásil ze soutěže. Mám zkrátka o čem vyprávět u ohně.“
Vyhozený Mourinho? Je sice hvězda, ale...
Loni v létě jste se mohl v dresu Genclerbirligi poměřit se slavným koučem Josém Mourinhem, který vedl Fenerbahce. K tomu však nedošlo…
„Vyhodili ho o zápas dřív, než jsme proti němu měli hrát. Určitě mě to ale nemrzelo. Je mi jedno, kdo sedí na lavičce soupeře. Mourinho je sice hvězda, takových je ovšem v Turecku víc. Když nastoupíte například proti Galatasarayi, stojí proti vám na hřišti hned jedenáct hvězd.“
Turecká reprezentace na mistrovství světa selhala a skončila už ve skupině. Tamní liga je přitom rozhodně kvalitní. Proč se nároďák nesetkal s úspěchem?
„Není tajemstvím, že v Turecku dokážou zaplatit peníze, kterými získají velké zahraniční hvězdy. V lize není žádný tým, který by hrál fyzickým systémem. Je to tam strašně fotbalové, protože zaplatí dobré hráče, v soutěži ale hrají větší roli cizinci.“
Sice jste v Ankaře ani v Gaziantepu nehrál u moře, ale ocení hráči, že v jiných částech země mohou po tréninku zajít k moři v typických dovolenkových lokalitách?
„Moře jsem zažil v Řecku, když jsem to vzal na půl roku přes Atény, kam se také jezdí na dovolenou. Řekl bych, že spousta lidí to tam má ráda, ale já to tam nenáviděl. Záleží na každém, jak mu to sedne v daném místě. Dovedu si představit, že leckdo ocení, pokud hraje v Antalyi, kde je to moc hezké. S rodinou jsme právě tam jezdili na dovolenou často. Když jsme dostali v týmu dva až tři dny volno, odletěli jsme k moři, letadlem je to kousek. Doma jsme se sbalili a včetně odbavení na letišti jsme byli za tři hodiny na pláži. To zase je výhoda Turecka.“
Po letech v cizině se vracíte domů a to doslova. V Dukle jste začínal a teď se pomyslně vracíte. Co od toho očekáváte?
„Všechno okolo zůstalo stejné, ale kádr se samozřejmě změnil. Ještě jsem tu kdysi působil s Radičem (Filip Rada), který je nyní trenérem brankářů. Pak už zůstal stejný jenom kustod a znám se ještě s Honzou Pázlerem, který pracuje ve strukturách klubu. Ve fotbale ubíhá čas rychle a zvlášť, když se vracím do Dukly po jedenácti letech. To je dlouhá doba.“
Dukla sestoupila z nejvyšší soutěže, ale vypadá podle tak, aby se mohla rychle vrátit?
„Omlouvám se, ale nemám to s čím srovnat. Nemůžu říct, jestli jsme ligový mančaft, nebo nejsme. Dlouho jsem byl pryč mimo český fotbal. Je pro mě těžké hodnotit, jakou máme kvalitu ve srovnání s jinými. Už ani moc neznám kluky, proti kterým hraju. Všechno je pro mě nové.“
