Hoftych volal do Jihlavy, posily nezískal. Nikl: Odpálili jsme ho. Proč skončil Beneš?
Měli sestoupit, místo toho patří aktuálně k nejzajímavějším týmům Chance Národní ligy. Jen vyloučení Českých Budějovic s Chrudimí ze soutěže uchránilo fotbalisty Jihlavy od pádu. A nyní se třinácti body po osmi kolech drží šesté místo. „První poločas v Ústí byl nejlepší za celou dobu, co jsme s realizákem u týmu. Nepokakali jsme se,“ chválil si po páteční výhře na severu Čech (2:1) trenér Vysočiny Marek Nikl. Dobré výkony jeho svěřenců dokonce přilákaly zájemce z první ligy.
Čím si vysvětlujete tak razantní proměnu Jihlavy během léta?
„Ani v posledních deseti zápasech minulé sezony, v nichž jsem Jihlavu vedl, to herně to nebylo vůbec špatné. Bohužel jsme ztráceli body vinou psychiky a nakonec nám scházel jediný bod k tomu, abychom se regulérně zachránili. Kostra týmu vesměs zůstala, takže jsme pokračovali v práci a v přípravě dostali čas tým víc připravit takticky. Ještě to někdy zaskřípe. Už poslední tři zápasy minulého ročníku jsme vyhráli, což svědčilo o dobrém nastavení. Mančaft se dostal do nějaké situace, z níž se těžko uniká. Už se nechceme trápit se záchranou. Některé příchody v létě nevyšly, kádr se skládal trochu na poslední chvíli, ačkoli byly signály, že ve druhé lize zůstaneme.“
Nelákal vás Pavel Hoftych do Zlína, který vás dříve trénoval v Bohemians?
„Kontaktoval Jihlavu a chtěl některé naše hráče. Pavel už mě dotáhl na Žižkov, když tam dělal částečného sportovního ředitele. Je výhoda mít známé. Ohledně hráčů nevolal přímo mně, ale klukům asistentům. Ptal se na pár hráčů, jestli nemáme… ale odpálili jsme ho, to je jasné.“
Jak jste se dostal do Jihlavy?
„Asi někde někdo něco řekl a zavolali mi, setkal jsem se s Lukášem Vaculíkem, který mi nastínil, jak to v klubu funguje. Líbilo se mi to, protože jsem o Jihlavě věděl. Už s Duklou jsme s nimi hráli v poháru i v letní přípravě. Předtím při mém působení na Žižkově jsem se s nimi také potkal. Věděl jsem, jaký chtějí hrát fotbal. Mají mladé hráče, kteří se chtějí posunout, což mám rád. Rád hráče zlepšuji, to je můj cíl v trénování.“
Před Benešem jsem skoro klečel
Proč skončil v Jihlavě zkušený obránce Vít Beneš (38), jenž zamířil do béčka Sigmy v MSFL?
„Dostal nabídku z Olomouce, kde má rodinu a bydlení. Přemlouvali jsme ho, já skoro před ním klečel, ale rozhodl se jinak. Chápu to. Podle mě to byla škoda, protože byl velkou osobností kabiny.“
Jak se jeví váš asistent Jiří Sodoma, pro kterého jde o první trenérskou štaci?
„Ještě hrával pode mnou na Žižkově. Učí se, byl to útočník, střelec. S ofenzivou se trochu trápíme, ale zlepšujeme se. Zatím to není vidět v zápasech, ale na tréninku už je vidět, že se trefíme do brány. V Ústí jsme nastřelili břevno a tyč. Nechceme právě trefovat tyčky, ale dávat góly.“
Má předpoklady pro nejvyšší soutěž útočník Tyres Omotoye? V uplynulém ročníku nasázel osm branek, prošel anglickou třetí a čtvrtou anglickou ligou, ale má i tři starty v Championship za Norwich.
„Rozhodně. Už se právě okolo něj něco motalo. Uvidíme, třeba dostane laso. Musí dávat góly, pak ho někdo koupí.“
Necítíte se v Jihlavě ve stínu tamních hokejistů z Dukly, kteří hrají v moderní aréně?
„Hodně. Jihlava je především hokejové město. Věřím ale, že pokud budeme hrát hezky jako nyní a dávat góly, že se lidi přijdou podívat. I v Českých Budějovicích, kde jsem nedávno působil, to je víc hokejové.“
Snad mě Norimberk pozve na výročí
Připomínají vám lidé ještě vaše působení v Norimberku?
„Jiný svět. Příští rok budou mít dvacetileté výročí od vítězství v německém poháru. Myslím si, že přijde pozvání od klubu jako před deseti lety. Možná dostanu bratwurst (úsměv).“
Je vaše zkušenost z tehdy bundesligového Norimberku přenositelná do trenérské dráhy v druhé lize?
„Čerpám z těch dob. Ona i v české první lize je jiná kvalita než ve druhé. Ale v Jihlavě ukazujeme, že v uvozovkách i s menší kvalitou se dá hrát fotbal a kluci se budou ještě zlepšovat.“
Kolikrát se zapomíná na české hráče, kolik toho odkopali v zahraničí, kde je mnohdy uznávají víc než u nás. Nemrzí vás to?
„Po Německu jsem ještě pět let hrál v Bohemce a českým fanouškům se připomněl. Například Petr Ruman, můj velký kamarád, byl ve Fürthu, který s Norimberkem sousedí. Jezdili jsme spolu na dovolené. Pak šel do Mohuče, známe se velmi dobře. Do Německa šel mladý, v Česku nebyl okoukaný a už se nevrátil. Sešel z očí. David Jarolím jako mladíček přišel do Norimberku z Bayernu Mnichov, dva tři roky jsme spolu hráli. Chodil k nám domů, museli jsme mu vařit. Byla tam česká enkláva, ještě Honza Polák, Tomáš Galásek. Strávil jsem tam devět let, takže je potkal všechny. Jen po dva měsíce jsem zažil Jardu Blažka a Honzu Kollera. Přišli až, když jsem končil. Akorát jsem se pakoval. S Jardou Blažkem jsem hrával i v Bohemce.“
| # | Tým | Z | Skóre | B |
|---|---|---|---|---|
| 1 |  | 10 | 20:12 | 21 |
| 2 |  | 10 | 17:11 | 18 |
| 3 |  | 9 | 18:13 | 17 |
| 4 |  | 10 | 16:11 | 17 |
| 5 |  | 10 | 18:15 | 17 |
| 6 |  | 10 | 19:14 | 15 |
| 7 |  | 10 | 19:17 | 13 |
| 8 |  | 10 | 14:14 | 13 |
| 9 |  | 10 | 13:13 | 13 |
| 10 |  | 10 | 16:17 | 13 |
| 11 |  | 10 | 10:17 | 13 |
| 12 |  | 9 | 15:12 | 11 |
| 13 |  | 10 | 13:14 | 9 |
| 14 |  | 10 | 11:18 | 9 |
| 15 |  | 10 | 10:18 | 7 |
| 16 |  | 10 | 9:22 | 6 |
- Přímý postup
- Baráž o 1. ligu
- Sestup
