Ryzí stoper na pravém beku. Prostě tam Ondřej Bačo musel zaskočit, při absencích Matejova a Kopečného nebylo zbytí. V semifinále MOL Cupu dostal za úkol krotit na lajně rychlonožku Vladimira Jovoviče. Obstál, jenže stejně byl po zápase smutný. Porážka Zlína s Jabloncem 0:1 znamená vyřazení obhájce MOL Cupu v semifinále. A konec ambicí na Evropskou ligu. „Strašně to mrzí,“ hlesl reprezentant do 21 let.
Smutný konec, že?
„Chtěli jsme to za každou cenu zvládnout, abychom zase mohli bojovat o základní skupinu Evropské ligy. Už jsme ji jednou zažili a jsme tím namlsaní. Každý by si tam chtěl zahrát znova. Bohužel, Jablonec byl o gól lepší. Nemyslím, že byl lepší herně. Prostě dal gól a my ne. Byly tam tři sporné situace na penaltu. Ani jednu jsem pořádně neviděl.“
Jak jste se cítil na pravém beku?
„V pohodě. Jsem rád, že můžu vůbec hrát a je mi jedno kde. Beka jsem hrál naposledy v patnácti v Brumově. Ještě bych si rád zkusil hrát v lize na hrotu. Na krajním obránci je víc času na rozehrávku. Na stoperu je ještě větší zodpovědnost. Chtěl jsem klukům pomoct i dopředu. Ale mým hlavním úkolem bylo plnění defenzivních úkolů. Budu dál poctivě trénovat a na koho trenér ukáže příště, ten bude hrát.“
Šlo to proti Jovovičovi?
„Musím si poradit s každým. Párkrát mě pěkně obehrál. A párkrát ne.“ (úsměv)
Může vám tento záskok pomoct zpátky do formy?
„Byl jsem tři měsíce zraněný, pořádně jsem netrénoval. Nemám fyzičku. První zápasy jsem se trápil. Na Slavii to byla možná nějaká falešná forma. Doma s Baníkem to nevyšlo, v Jihlavě to zase bylo dobré. Pak jsem stál kvůli kartám. Potřebuju pořádně potrénovat. Jsem rád, že máme tvrdé tréninky, které mi můžou jen prospět.“
Související články
