Co ukázal Hradec v Norsku: trenér zaválel, dva tahouni tým podrželi. V odvetě ale pozor na...
PŘÍMO Z NORSKA | I domácí novináři na tiskové konferenci po zápase upozornili: Tromsö bylo jasným favoritem. Trenér David Horejš přitakal, názor nerozporoval. Přesto Hradec Králové, jenž se do kontinentálních soutěží vrátil po více než třiceti letech, nakonec za polárním kruhem uspěl. První duel druhého předkola Evropské ligy sebral ve čtvrtek večer výsledkem 1:0, odveta se hraje v nově nazvané Finep Areně ve čtvrtek. Co ukázal úvodní střet dvojzápasu?
Horejš reagoval přesně
První půle byla jednoznačná, domácí drželi balon, pak se lehce dostávali přes hradecké řady. Bylo třeba něco změnit, což realizační tým konzultoval se dvěma analytiky na novinářské tribuně. Stalo se, napadání stopera Tobiase Guddala, chlapíka s nadstandardní rozehrávkou a potenciální posily Sparty, si vzal na starost místo devítky Ondřeje Mihálika jeden ze střeďáků, nejčastěji Daniel Trubač. Krok vyšel, dominance se v některých momentech snížila. „Špatně jsme spouštěli presink, to se změnilo, pomohla i střídání,“ zmínil kouč David Horejš trojici Samuel Dancák, Mick van Buren a Jakub Kučera. Odvahu ukázal rovněž mladík Abdullahi Umar.
Dva tahouni
Najít se dají celkem bez potíží. Logicky, jde o defenzivní borce, Hradec byl většinu času pod presem. Zaválel brankář Adam Zadražil, jenž zlikvidoval ve druhé půli za stavu 0:0 penaltu. „Zadry je nepostradatelný. Šlo o zlomový moment,“ upozornil Horejš. Výsledkově asi ano, herně tolik ne, Tromsö se stále snažilo strojově překonat obrannou hradbu černobílých. V ní však vládl stoper Filip Čihák, při absenci Tomáše Petráška hrající v trojce na střední pozici. „My jsme věděli, že tam můžou být problémy, že domácí si tím postavením vytvářejí okna,“ popsal trenér. „A on to správně načítal, dostupoval. Dlouho jsem takhle stopera hrát neviděl.“
Evropský styl
Je to omílaná záležitost, v pohárech se hraje jinak než v české lize. Také v Tromsö se to ukázalo. Kombinace, rychlost, na druhou stranu občasné zklidnění, kdy hráči podrží balon. Je to jednoduché, neztrácejí ho, mají kvalitu. „Vidíme to u těch velkých týmů. Odpočinou si v bloku, klidně kombinují, pak presink spustí v pravý moment,“ popisoval útočník Mihálik, jenž v kariéře působil i v nizozemském Alkmaaru. „My jsme se je snažili napadat vysoko, ale jejich gólman byl nadstandardní, rozhazoval to napravo, nalevo. Až ve druhé půli jsme si občas odpočinuli na míči,“ přidal sice detail, ale zásadní.
Zrádný povrch
Nechtěli nezvyklé hřiště řešit, jenže museli. „Nechtěli jsme v tom hledat nic zvláštního, ale domácí jsou na ni zvyklí, je to pro ně obrovská výhoda,“ podotkl kouč Horejš. Umělá tráva v Tromsö byla rozdílná oproti českým zvyklostem. „Chlup byl vysoký a stál, nespadl,“ popsal brankář Patrik Vízek. Proto po hřišti balon hlavně u delších přihrávek jakoby plaval. Navíc balon na měkkém povrchu neskákal, chvílemi se hrál spíše futsal, stále po zemi. Na druhou stranu bylo hřiště pokropené velmi razantně, tudíž rychlé. „Prostřelovali to mezi řady, jejich kombinace byla opravdu na vysoké úrovni,“ uznal Horejš.
Složitá odveta
Hradečtí fanoušci, partneři i členové vedení výhru řádně oslavili, v noci došlo i na koupel ve studeném fjordu. Jenže všichni tuší, jak složitá bude odveta, notabene když se před ní ještě vměstná nedělní derby s Pardubicemi. „Musíme být pokorní,“ nakázal jeden z akcionářů Ivo Ulich a přidal vzpomínku na rok 1996, kdy se Slavií vyhrál v Doněcku v souboji o Ligu mistrů, jenže na Strahově přišla prohra a červenobílé slzy. Navíc je tady nezpochybnitelná kvalita soupeře, v prvním utkání byl lepší, dál myslí na postup. „Třeba nám pomůže přírodní tráva, kde se míč chová jinak. Nebude létat po zemi tak jako tady. Musíme se ale dívat hlavně na sebe,“ řekl jediný střelec utkání Mick van Buren.
