Hradec - Tromsö 3:1. Votroci zvládli odvetu s jasným favoritem, v Evropské lize jdou dál
Čtyři minuty před koncem se vyprodaný stadion zvedl. Rozjela se mexická vlna, vyprodaná aréna bouřila. Hradec Králové žije ve fotbalovém nadšení, které se zhmotnilo ve vyřazení favorita ve 2. předkole Evropské ligy. Černobílí bojovníci udolali Tromsö hned dvakrát, po výhře venku 1:0, přidali domácí triumf 3:1. A to velmi přesvědčivý, tudíž zasloužený. V další rundě se postaví velikánovi z Istanbulu se stejnými barvami. Vyzvou Besiktas.
Když Hradec vyhrál v roce 1960 ligu, v Poháru mistrů evropských zemí se přes dvě kola dostal až do čtvrtfinále. Vypadl s Barcelonou, ale pozor, doma (tedy na pražském Strahově, kam se nacpalo 50 tisíc nadšenců) s ní remizoval 0:0.
O pětatřicet let později v Poháru vítězů pohárů zničil lichtenštejnský Vaduz a pak také FC Kodaň. Velký klub z Dánska dostal na starém Malšáku pět branek a odjel jak zpráskaný pes. Tehdy kopal Ivo Ulich, dnes je spolumajitelem.
Votroci ohromují i nyní, ve 2. předkole Evropské ligy vyřadili favorita a objektivně tuze kvalitního soupeře z Norska. Tromsö si navíc po domácí prohře přijelo do nové arény vedle řeky Orlice pro trojku. Hradec ho přehrál, přes úvodní inkasovanou branku šel za svým. Byl výborný, možná až nečekaně.
„Teď jsme si v kabině říkali, že když si vezmeme minulý rok, kdy jsme v MOL Cupu skoro vypadli s Motorletem, dali jsme postupový gól až v 90. minutě, tak teď je to krásná otočka,“ vykládal spokojeně Ondřej Mihálik, jeden ze střelců - a hrdinů. „Tromsö vidělo, že nejsme takoví nazdárci a že se můžeme měřit s těmi nejlepšími. Teď nás zase čeká vyšší level,“ připomněl příštího tureckého soka.
Ale zpět k horkému večeru ve Finep Areně, jak se stadion pod lízátky nově jmenuje. Vemte si, že tým tentokrát ani příliš nepotřeboval čáry kouzelníka Adama Zadražila v bráně (i když při centrech byl opět odvážný i dominantní). Východočeši soupeře, který byl sice velmi kvalitní - jak se říká - na balonu, jenže scházel mu větší drajv, chtíč, zpacifikovali.
Duel pro ně přitom nezačal ideálně, Norové zůstali u svého plánu z prvního utkání, drželi míč, postupnou kombinací se snažili Hradec utavit, stáhnout ho jejich vápnu. Dařilo se jim to přibližně půl hodiny, po níž byli navíc odměněni.
Ve 25. minutě se trefil Heine Larsen, našlapaný stadion ztichl. Malomyslnost však trvala jen pár minut, pak zasáhla hvězda prvního utkání. Mick van Buren hlavou zády k bráně vyrovnal. Šlo o chytrý kousek, míč vlastně lenivě zapadl do sítě, poté mohl Nizozemec ukázat pistolnickou oslavu. Jednalo se rozhodně o zlom ve střetu, od té chvíle „Votroci“ vládli.
Najednou bylo zapomenuto, kdo je favorit, kdo by měl podle papírových předpokladů mířit směr Evropská liga.
Mihálik: Možná napíšu Vencovi...
„Bylo strašně důležité, že jsme dokázali vyrovnat. Byli jsme trochu klidnější na balonu, ten gól je uzemnil. Bylo by to mnohem těžší, kdyby to bylo do poločasu 1:0, hrálo by se nám určitě hůř,“ vyzdvihl důležitost vyrovnání Mihálik. „O přestávce jsme si na sebe všichni vzali ledové ručníky, nabírali jsme síly. Věděli jsme, že prostě musíme dál pokračovat, že je to pořád v našich rukách. Pak jsme dali dva góly, což je pohřbilo,“ liboval si.
Hradečtí se opravdu prosadili ještě dvakrát, stejně jako v prvním případě hlavou. Soupeře dorazil nejprve Tom Slončík a poté právě Mihálik po centrech ze stran. Když se trefil ještě jednou, aréna málem spadla. Nakonec ani nevadilo, že se jednalo o ofsajd. „Ani půlmetr to nebyl,“ utrousil v klidu. Úkol splnil.
Nyní útočníka i celý klub čeká další level, jak řekl. Besiktas je gigant, nedávno se mluvilo o tom, že by rád přivedl egyptského faraona Mohameda Salaha známého z Liverpoolu. „To už by bylo trochu moc,“ usmál se Mihálik. „Možná napíšu Vencovi Černému, který tam hraje. Známe se dobře,“ připomněl, že hrozit bude také nyní už český exreprezentant.
První duel se hraje ve čtvrtek v Hradci, odveta o týden později.
