Nejsme žádní nazdárci, hlásí po postupu Mihálik. Kamarádovi Černému napíše o dres
Byla skoro půl hodina po zápase, stadion už téměř prázdný, když Ondřej Mihálik teprve přicházel do rozesmáté kabiny. Za chvíli se v dobrém rozmaru vrátil zpět mezi české novináře. Tromsö pomohl dodělat gólem na 3:1, ten čtvrtý mu nebyl uznán kvůli těsnému ofsajdu. Hradec Králové postoupil do třetího předkola Evropské ligy, ve kterém narazí na turecký kolos Besiktas Istanbul v čele s Václavem Černým. „Možná mu napíšu o dres,“ culil se útočník. S bývalým českým reprezentantem jsou kamarádi už od mládežnických let.
Hradec je na nohou. Není to bláznivé?
„Ne, proč? (směje se) Ale jo, asi to nikdo nepředpokládal, favorité jsme určitě nebyli. Co se týče dominance nebo držení míče, Tromsö nás v obou zápasech přehrávalo. Bohužel pro ně ale nedali góly a v dvojzápase to skončilo 4:1. Jdeme dál. Teď se musíme soustředit a přepnout zpátky na domácí ligu. V neděli proti Bohemce to bude těžké a pak nás čeká krásný dvojzápas s Besiktasem.“
Byl vyrovnávací gól na 1:1 hlavním zlomem?
„Myslím si, že to bylo strašně důležité. Dostali jsme gól, ale dokázali jsme vyrovnat. Paradoxně po tom vyrovnání jsme začali více hrát a byli jsme klidnější na balonu. Vyrovnávací gól nám obrovsky pomohl a soupeře zpátky uzemnil. Bylo by to mnohem těžší, kdybychom šli do šaten za stavu 0:1. Ve druhém poločase naše dva góly soupeře úplně pohřbily. Škoda jen, že jsem u té své šance ujel z ofsajdu o pár centimetrů. Koukal jsem na video a chybělo snad méně než půl metru.“
Co se stalo v kabině o poločase? Nastoupili jste ve velkém stylu.
„Popravdě nic zvláštního. Vzali jsme si ledové ručníky a nabírali síly. Věděli jsme, že musíme pokračovat v naší hře a že to máme ve svých rukách. Ukázali jsme si věci do ofenzivy i defenzivy, potřebovali jsme více podržet balon a být víc v klidu. Vstup do druhého poločasu nám vyšel. Dvě rychlé branky soupeře uzemnily a pak už jsme zápas kontrolovali. I když měli nějaké šance, museli by dát čtyři góly, aby to otočili.“
Bylo velké horko. Myslíte si, že soupeři dnešní počasí uškodilo?
„Určitě to pro ně nebylo komfortní. Z domova na takové vedro nejsou zvyklí a hrají na umělce, což bylo vidět i na jejich rozehrávce – míč neměli tak přilepený na noze jako v prvním utkání. Nekomfort to pro ně byl, ale ani pro nás to nebylo nic snadného, bylo opravdu velké vedro. Žádný sportovec se ale na to nemůže vymlouvat. Hrajete, ať je třicet stupňů nebo mínus deset. Podmínky jsou pro oba stejné, i když pro nás možná o trochu lepší, protože jsme na to více adaptovaní.“
Dokázal byste si před rokem představit, že za rok budete hrát v Evropě a oslavíte postup?
„Zrovna jsme si v kabině říkali, že když si vzpomeneme na minulý rok, kdy jsme v MOL Cupu málem vypadli s Motorletem a postupový gól dali až v 90. minutě, je to krásná otočka. Posunuli jsme se tam, kam jsme si to vysnili a vydřeli. Zasloužili jsme si to. I Tromsö vidělo, že nejsme žádní nazdárci a že se můžeme měřit s těmi nejlepšími. Teď nás čeká ještě vyšší level.“
Fanoušci čekali na evropské poháry jednatřicet let. Co jste viděl v jejich tvářích po zápase?
„Radost, štěstí, euforii. Plný stadion, od 80. minuty byli všichni na nohou a tleskali. Je to nádhera. Po těch letech je to něco, co si každý fanoušek i hráč zapamatuje. Nemohli jsme jim dát lepší dárek.“
Jdete na Besiktas. Budete si věřit i na Václava Černého?
„Venca tam není jediná hvězda, ale těším se na ten zápas i na něj, známe se z reprezentace. Jsem zvědavý na naši konfrontaci. Tam to bude peklo, uvidíme, co z toho vzejde.“
Nemrzí vás, že Besiktasi nevyšel přestup Salaha?
„Nevím, jestli by to nebylo už moc. Uvidíme, třeba ještě někoho přivedou. Přestoupil tam Trossard z Arsenalu, takže velký přestup udělali. (usměje se) Mají tým plný hvězd, je to turecký gigant. Bude to složité, ale nemáme důvod skládat zbraně nebo mít obavy. Půjdeme si to s nimi rozdat.
Napíšete Václavu Černému?
„Možná mu napíšu o dres. (rozesměje se) Těším se na něj, ale nic vyzvídat nebudu. Co má zůstat v kabině, to tam zůstane. Možná se trochu popíchneme, ale nic velkého.“
