Jablonec 2.0: Přechod na nové schéma funguje. Dvojice Srbů klíčem k modernímu stylu
Čtvrtá výhra v řadě a série 351 minut bez inkasovaného gólu. Jablonec vstoupil do sezony naprosto fantasticky, v lize ještě neztratil a je velmi blízko postupu do 4. předkola Konferenční ligy. Týmu jednoznačně prospěla jedna velká změna – od nové sezony častěji nastupuje ve formaci se čtyřmi obránci. „Chtěl jsem, abychom uměli oba systémy a dokázali reagovat na soupeře,“ popisuje důvody trenér Luboš Kozel.
Dvě sezony po sobě do posledního dechu bojoval Jablonec o místo zaručující evropské poháry, ale vždy mu těsně uteklo. Nyní se vzhledem k vyřazení Karviné přece jen do kvalifikace o Konferenční ligu podíval a zatím se souboru Luboše Kozla daří. Po výhře 2:0 nad RFS má skvěle našlápnuto do závěrečného předkola a může dál snít o postupu do hlavní fáze.
Vedle toho je Kozlova jedenáctka také stoprocentní v Chance lize, kde sebrala ze dvou utkání šest bodů a lepší vstup si i vzhledem k náročnému programu mohla představit jen těžko.
Spousta věcí zůstala na Střelnici stejná jako v předešlých dvou sezonách, ale přibyla jedna podstatná úprava. Zatímco dřív sázel Kozel prakticky výhradně na formaci se třemi obránci, v této sezoně posílá tým do boje většinou v rozestavení 4-2-3-1. A zatím mu to vychází skvěle. „Čím dál víc týmů hraje ve čtyřce, a pokud proti nim nastoupíte s trojkou, tak jste trochu pasivnější, ať chcete nebo ne,“ vysvětloval Kozel důvody pro změnu.
| Rozestavení | Bilance a soupeři | Skóre |
|---|---|---|
| 4-2-3-1 | 3 výhry | 6:1 |
| 3-5-2 | 1 výhra | 2:0 |
| 3-4-3 | 1 prohra | 2:3 |
Výkony jeho týmu na hřišti pak tato slova potvrzují. Všechny tři zápasy s touto formací vyhrál a vždy naprosto přesvědčivým a dominantním stylem. Na domácí scéně svalil Olomouc 2:1 a v Evropě nejprve Varaždin a nyní také RFS pokaždé 2:0. Příznačné je, že Kozlův „Jablonec 2.0“ vyhrává často právě tímhle výsledkem. Stejně uspěl také o víkendu v Pardubicích, kde se vrátil k osvědčenému 3-5-2. Zde mu ovšem pomohla i velká porce štěstí.
Dá se tedy očekávat, že obranná čtyřka se bude u zeleno-bílých objevovat stále častěji, ovšem žádný soupeř si nemůže být vyloženě jistý, v jakém složení Severočeši nastoupí. „Máme variabilní hráče, kteří umí hrát v obou systémech,“ libuje si Kozel.
V tomto ohledu jsou pro něj klíčoví především krajní hráči. Martin Cedidla zahraje v obranné řadě na libovolném postu bez problémů. Skvěle zvládá hrát pravého či levého stopera ve trojici, klasického krajního obránce ve čtyřce a zaskočí i jako wingbek.
Posila jako důležitý faktor
Podobně umí rotovat na krajích hřiště nesmrtelní běžci Vakho a Matěj Polidar – někdy nastoupí jako wingbeci, jindy jako klasická křídla. „Vždycky jsem byl spíš ofenzivnější hráč, takže mi to vyhovuje,“ usmál se Polidar po poslední výhře.
Zbytek týmu pak při změně formace příliš velké úkroky dělat nemusí. „Musíte hledat systém, který vyhovuje hráčům. Nám přišel druhý rychlý stoper, takže si to můžeme dovolit,“ vyzdvihl další důležitý faktor pro systémový přerod Kozel.
Narážel na posilu Dušana Pavloviče, který prakticky okamžitě zaplul do základní sestavy a podává vynikající výkony. Vedle něj pak čtvrtou sezonu po sobě kraluje kapitán Nemanja Tekijaški, jenž jako jediný hráč v náročném programu na startu sezony zatím odehrál každou minutu. „Pro mě je to z hlediska defenzivy a organizace hry asi ten nejdůležitější hráč. Věřím, že vedle něj může růst i Dušan Pavlovič,“ vysvětloval Kozel.
Dvojice srbských stoperů je tak klíčem k přerodu Jablonce do modernějšího stylu, který mužstvu zatím velmi svědčí a především díky skvělé defenzivě sbírá jeden dobrý výsledek za druhým.
