KOMENTÁŘ - Dívali jste se na včerejší klání Ligy mistrů mezi Realem Madrid a AC Milán? A vydrželi jste do konce? Pak to zřejmě nebylo kvůli hrůznému výkonu italského celku, tedy pokud nejste jeho zarytým fanouškem, nýbrž kvůli skvostnému tanci „Bílého baletu“. To byl balzám na duši.
Útočná trojice Ronaldinho–Ibrahimovic–Pato mohla před zápasem u fanoušků španělského celku vyvolat mírné obavy. Ovšem už po pár minutách byly absolutně rozprášeny.
Na Realu jim nebylo nic platné, že patří mezi nejhvězdnější hráče v Evropě. Vůbec se neprosadili. A to byli zezadu ještě podporováni duem Seedorf–Pirlo.
Rozjet rychlý protiútok? Na to zapomeňte. AC Milán útočil pěkne v klidu, nespěchal. Ono to například v Barceloně funguje, ale v Miláně nemohlo.
Chyběl jim pohyb. Nenabízeli se. Neběhali. Jen stáli a chodili. Hráli pěší fotbal. Přezdívka (dů)chodci je trefná.
Mimochodem, třícátníků v milánském klubu byste ve včerejší sestavě našli hned sedm – Gattuso, Seedorf, Nesta, Zambrotta, Pirlo, Ronaldinho a střídající Inzaghi. Několik dalších oslaví třicáté narozeniny příští rok.
V minulosti AC Milán dokázal s vyzrálým a zkušeným týmem získat titul v Lize mistrů, takže by to ani nevadilo. Ale když se neběhá…
„Bylo to špatné. Mylně jsem si myslel, že se dokážeme adaptovat na jiný způsob hry,“ kroutil hlavou po utkání milánský kouč Massimiliano Allegri. „Tohle se už nesmí opakovat!“
Nemělo by. Jinak se ani tento rok AC Milán nebude radovat ze žádného prvenství.