ROZHOVOR | Čtyřicet ligových zápasů musí vydržet Pavel Vrba na lavičce Viktorie Plzeň, pokud chce vyrovnat rekord Karla Jarolíma se Slavií a Ladislava Škorpila v Liberci, trenérů, kteří vydrželi v rámci jednoho angažmá na lavičce 151 zápasů. „Byl bych sám překvapený, pokud bych to zvládl,“ říká.
Ztráta motivace? Kouč Viktorie Pavel Vrba tvrdí, že to ani v jeho páté sezoně na západě Čech nehrozí. S mužstvem chce postoupit do Evropské ligy a navíc chce získat zpět pohár pro mistra Gambrinus ligy.
Existuje podle vás ideální délka jednoho trenérského angažmá?
„Nevím, co je z tohoto pohledu ideální a co není. Určitě to bývá ovlivněno výměnou hráčů a kádru. Plzeň je zvláštní v tom, že se kostra užšího kádru – až do letošního roku – moc nezměnila. V tom je to jiné. Nevím, jak to bylo v klubech, o kterých mluvíte, ale nejsme oslabení tak, že by odešla polovina mužstva. Problém by nastat neměl, i když seběhnout se může cokoliv.“
Hrozí trenérům, kteří slouží dlouho na jednom místě, například ztráta motivace?
„Trenéři, které jste zmínil, určitě měli sportovní ambice, chtěli v těch klubech uspět. Motivace je pořád velká. Netvrdím, že nějaká změna nemůže trenéra oživit, ale já se v Plzni cítím velice dobře, moje pozice je adekvátní tomu, co jsme za poslední roky dokázali. Jsem tady spokojený.“
Takže vám neschází po dosažených úspěších nové výzvy?
„Měl jsem výhodu, že když jsem přišel, Plzeň neměla žádné trofeje. Podařilo se nám vyhrát ligu, pohár, Superpohár, kvalifikovali jsme se do Ligy mistrů. Ještě jsme nepostoupili do Evropské ligy, takže to je teď motivace velká. I proto, že po minulém ročníku, kdy jsme hlavně na podzim ztratili víc bodů, protože jsme se zřejmě víc soustředili na Champions League, máme motivaci sebrat titul Liberci.“
Nakolik je pro vás hrozbou okoukanost mezi hráči v kabině? František Komňacký v průběhu jara, kdy končil v Jablonci, naznačoval, že hráči už si přáli změnu.
„Nedokážu posoudit situaci u jiných trenérů, ale myslím, že v Plzni je atmosféra jiná. Všichni víme, co od sebe vzájemně čekat. Samozřejmě že když se daří, atmosféra je vždycky lepší. Když ne, je to komplikovanější a v tu chvíli se doopravdy ukáže síla hráčů. V dané chvíli mi to však připadá, že mužstvo má před sebou ambice, což je důležité.“
Kdy jste byl v kabině přísnější, na začátku angažmá, nebo nyní?
„Nejpřísnější jsem byl hned po příchodu. Chtěl jsem nastavit určitá pravidla. Netvrdím, že jsem bezchybný, ani neříkám, že hráči občas něco neprovedou, ale všechno má své hranice, které nikdo nepřekračuje.“
Takže sekanou už hráčům povolujete častěji?
„Když mám dobrou náladu, tak ano.“ (směje se)
K rekordu vám schází 40 zápasů. V tuto chvíli věříte, že se k němu minimálně přiblížíte?
„Když slyším ta jména, ani nevěřím, že bych to mohl překonat. Pan Škorpil to svými zkušenostmi v Liberci zvládl velice dobře. Karel Jarolím Slavii postavil na nohy, dostal ji z nejhoršího. Když o tom přemýšlím, vypadá to jako nedostižné. Pokud se k nim zařadím, byl bych sám překvapený, že bych to zvládl.“
O plzeňské pětiletce s koučem Vrbou čtěte v dnešním Sportu!
