Před začátkem MS byl trenér nizozemské reprezentace Louis van Gaal kritizován za změnu taktiky a rozestavení. Několik dní před zahájením šampionátu se odhodlal ke kroku, na který by si troufl jen málokterý kouč. Naučil svůj tým na nový systém a úspěšně ho aplikoval v zápase se Španěly. Ti nejenže prohráli, byli doslova převálcováni. Utrpěli těžký debakl 1:5.
Nizozemsko bylo odjakživa spojováno s útočným, totální fotbalem. Když se trenér Louis van Gaal rozhodl upustit od systému 4–3–3, zavládlo v jeho zemi zděšení. Byl terčem ostré kritiky. Těžko vysvětloval, proč začal sázet na jiné rozestavení jen několik dní před světovým šampionátem.
Van Gaal ale tušil, že musí udělat změnu. Přišel o zraněného záložníka Kevina Strootmana, který jako jediný s Van Persiem a Robbenem měl garantované místo v sestavě. „Dalším důvodem je fakt, že nemáme dostatečně kvalitní post levého beka,“ říkal Van Gaal. Ano, myslel levou stranu obrany, odkud v zápase se Španělskem přiletěly dva gólové centry z kopačky Dalyeho Blinda. „Poslední důvod je ten, že chci hrát na MS s minimálně třemi kreativními hráči,“ dodal.
Z těchto důvodů ušil svému týmu taktiku na míru. Takovou, díky které mohli jeho svěřenci vyniknout a zcela zastínit Španěly. Že se Van Gaal vydal po správné cestě, byť proti proudu, ukázal páteční zápas. Demolicí obhájců titulu mistra světa 5:1. „Když jsem o této taktice poprvé mluvil s kapitány Van Persiem a Robbenem, byli z toho nadšení,“ prozradil Van Gaal. Už víme proč.
Grafika je vytvořena prostřednictvím tacticalpad.com
Nizozemský systém se dá prezentovat jako 5–3–2 nebo 3–4–1–2. A byl názornou ukázkou toho, že nemusí být automaticky striktně defenzivní. V podání „oranjes“ šlo o pružný systém, kterým naprosto zválcovali svého soka. Zastavili ho. Zesměšnili.
„Je to systém, se kterým mohu maximálně využít potenciál mých hráčů. Je to taková stará nizozemská škola,“ usmíval se zkušený kouč. Naučit tým na jiný systém v tak krátké době zvládají pouze špičkoví trenéři. Van Gaal (opět) prokázal, že jím je.
Španělům nebylo nic platné, že ovládli statistiku držení míče. Styl tiki-taka začal skomírat už na klubové úrovni a nechce se uzdravit ani na mezinárodní scéně. K čemu je 540 přihrávek, když Nizozemcům stačí na pět branek „jen“ 276? Rozhodla rychlost a přímočarost. Španělská obrana nestíhala, doslova hořela jako papír. A trojice Nizozemců Blind, Van Persie, Robben jí ještě neustále přikládala pod kotlem.
Při porovnání finálového utkání z roku 2010 a pátečního duelu lze říct, že zatímco Nizozemsko se vydalo cestou změn k modernějšímu pojetí hry, Španělsko se zastavilo. Na jednu stranu je to pochopitelné, vždyť vyhrálo tímto stylem poslední tři velké turnaje. Ovšem poslední zápas ukázal, stejně jako na klubové scéně, že nastal čas na změnu. Nebo ne?
„Nepotřebujeme dělat revoluci,“ prohlásil kouč Vicente del Bosque po debaklu s Nizozemci. „Je to choulostivý okamžik. Ale musíme to zvládnout, smířit se s porážkou a v dalším zápase porazit Chile.“
Oproti tomu Van Gaal si jistě vzpomene na svoje kritická slova po finále MS 2010. Tehdy ještě trénoval Nizozemsko Bert van Marwijk, který preferoval poněkud pragmatičtější přístup. „Prohráli jsme. A byla to ošklivá prohra,“ nebral si servítky Van Gaal. „Tým přitom disponuje fantastickými hráči – Van Persie, Robben. Španělsko takové útočníky nemá. Takhle jsme prostě hrát neměli.“
A tak se, co převzal tým, pustil do změn. Ty mu nyní přinášejí ovoce.
