PŘÍMO Z LONDÝNA | Všude kolem je šrumec. Dělníci nezahálejí, nedaleko rekonstruují přilehlou budovu. Nedaleko fotbalového chrámu, kde je fotbal doma. Nedaleko Wembley. Vítá vás majestátní socha Bobbyho Moorea, hrdiny a hlavního strůjce dosud jediného světového zlata „Albionu“. A pak vstoupíte... Nevadí, že grandiózní stadion je nový, svou historii na vyleštěných chodbách ani náhodou nepopírá.
„Má to tady auru fotbalu,“ říká Karel Poborský . Bývalý záložník reprezentace to ví sakra dobře. Hrál tu v roce 1996 svůj životní zápas, finále EURO proti Německu. Teď přijel zase, přece si to nenechá ujít, podpořit českou reprezentaci při vstupu do kvalifikace.
„Tenkrát tu kluci udělali skvělý výsledek, zanechali výborný dojem, všechno to byli úžasní hráči. Ale přiznám se, že jsem týmu tenhle moment nepřipomínal, to spíš tu remízu 2:2 z roku 2008, ta je nám bližší,“ vybavuje si trenér Jaroslav Šilhavý vlastně i svůj dobrý výsledek. Tenkrát dělal asistenta hlavnímu kouči Petru Radovi.
Jenže dneska je všechno jinak. Jen Wembley je stejné. Stejně nové, takové, jaké ho Angličani otevřeli v roce 2007 po rekonstrukci, která stála přibližně 900 milionů liber.
Ta budova uprostřed všeho tak trochu zaniká. Až na jeden důležitý prvek, kterého si všimnete, i když sedíte v letadle. Bílý prstenec, symbol nového věku Wembley, trčí do výšky, a upozorňuje na jednu z nejslavnějších anglických staveb, a možná na nejvýznamnější fotbalový skvost.
Hrála tu skupina Queen při charitativním megakoncertu Live Aid v roce 1985, výkon Freddieho Mercuryho zná snad každý.
Kaskadér Evel Knievel tady létal na motorce přes autobusy.
Cassius Clay alias Muhammad Ali se tu posadil na zadek po ráně Henryho Coopera, což se mu v kariéře stalo jenom čtyřikrát.
Geoff Hurst dal před zraky hrdých fanoušků gól Německu, který asi nebyl, a Anglie v roce 1966 poprvé a naposledy vyhrála fotbalové mistrovství světa.
Je jasné, že všechny návštěvníky pak musí vítat bronzová socha Bobbyho Moorea, kapitána tehdejšího výběru, hrdiny, jehož se zoufale snaží od těch dob napodobit každá generace.
Všechno tohle ve Wembley, plus milion dalších důležitých historických akcí. Najdete je na fotkách, když se procházíte bílou vymydlenou chodbou. Nejde se nezastavovat, to by musel být člověk ignorant.
„Pro každého znamená něco víc, když tu může hrát. Nejen pro skvělou atmosféru, pro celou tu historii. Ale věřím, že se od toho dokážeme oprostit, abychom nebyli křečovití, a jak se česky říká, abychom se z toho nepo...,“ usmívá se záložník Vladimír Darida .
„Spoléhám, že hráči, kteří jsou v repre mají kvalitu a zkušenosti, takže věřím, že se nikdo ze soupeře a z té atmosféry nepodělá,“ je v klidu kouč Jaroslav Šilhavý.
Góly
Domácí: 24. Sterling, 45+2. Kane, 62. Sterling, 68. Sterling, 84. Kalas (vl.)
Hosté:
Sestavy
Domácí: Pickford – Walker, M. Keane, Maguire, Chilwell – Alli (63. Rice), Dier (17. Barkley), Henderson – Sancho, Kane (C), Sterling (70. Hudson-Odoi).
Hosté: Pavlenka – Kadeřábek, Čelůstka, Kalas, Novák – T. Souček, Pavelka – Gebre Selassie, Darida (C) (67. Masopust), Jankto (46. Vydra) – Schick (82. Milan Škoda).
Náhradníci
Domácí: Heaton, Butland, Rice, Trippier, Tarkowski, Rose, Ward-Prowse, Barkley, Wilson, Hudson-Odoi
Hosté: Kolář, Koubek, Coufal, Zmrhal, Dočkal, Frýdek, Masopust, Král, Suchý, Vydra, Škoda, Kúdela
Karty
Hosté: Kadeřábek, Schick
Rozhodčí
Dias – Tavares, Soares (vš. Portugalsko)
Stadion
Wembley Stadium, Londýn
Návštěva
82 575 diváků