Ještě před lety se jako třetiligový hráč připravoval na život bez fotbalu a přemýšlel nad nástupem do práce. Přesto u milovaného sportu vydržel a jeho píle se vyplatila. Kariéra španělského útočníka Jaimeho Maty nabrala raketový vzestup. Navzdory tomu, že drtivou většinu času strávil v nižších soutěžích, v současném ročníku si odbyl debut v elitní La Lize. A nyní se po svých třicátých narozeninách poprvé objevuje v reprezentaci La Roja. „Vidíte dlouhou cestu, kterou jsem musel absolvovat. Ta mě nutí užívat si současnost na maximum. Být v národním týmu je nejvíc,“ libuje si Mata, jenž si ve včerejším duelu s Norskem poprvé zahrál za národní tým.
Příjmení má sice stejné jako jeho slavnější jmenovec Juan Mata, ale jejich fotbalové životy snad nemohly vypadat odlišněji. Se záložníkem Manchesteru United pojí Jaimeho Matu snad jen stejný rok narození 1988.
Když v roce 2014 Juan přestupoval z Chelsea do Manchesteru United jako mistr světa za 37 milionů liber, Jaime se teprve dočkal své první profesionální smlouvy s tehdy druholigovou Gironou. V 25 letech.
Nedlouho předtím však málem skončil s fotbalem.
Jaime Mata vyrostl na předměstí Madridu Tres Cantos. Zde se stal ve dvanácti letech fotbalistou tamního klubu Pegaso, v němž to dotáhl až do A mužstva hrajícího tehdy čtvrtou ligu.
V týmu ovšem nedostával takřka žádné peníze, protože zemi zasáhla v roce 2008 hospodářská krize. „Jelikož jsem byl z Tres Cantos, nedostával jsem nic. Lidem odjinud propláceli benzín, ale já zde byl doma,“ vzpomíná nyní již s úsměvem Španěl, jenž bral v té době fotbal jen jako koníček ke studiu.
I tak ve dvaceti letech zažil, když se fotbalisté zamkli v šatně nebo si se spoluhráči sundal před jedním ze zápasů trenýrky na protest proti nechodícím výplatám.
„Ve Španělsku nastaly kvůli krizi těžké časy. Mnoho klubových prezidentů přicházelo ze světa stavebnictví, v němž docházelo k neplnění závazků. Byl jsem mladý a neměl takřka žádné výdaje, jelikož jsem měl štěstí, že jsem mohl bydlet u rodičů,“ pokračuje.
Svými výkony pak upoutal tehdy druholigové Rayo Vallecano, jež jej angažovalo jako posilu pro svůj B tým. V něm se však Matovi nepodařilo prosadit, a tak putoval na hostování do nejchudších mužstev třetí španělské ligy. Vyzkoušel si angažmá v klubech Socuéllamos a Móstoles. Na obou štacích si nicméně nevedl zle, když v 57 duelech vstřelil 34 branek.
Přesto se u něj objevily myšlenky na ukončení kariéry. V té době již měl univerzitní titul v oblasti finanční administrace, k němuž přidal i další v mezinárodním obchodu.
Rozjímání však uťala nabídka třetiligové Lleidy, která sídlí na západě Španělska. Pro kluka ze srdce země, který zde strávil celý život v rodinném kruhu, šlo o zajímavou možnost.
„Lleida mě kontaktovala v době, kdy jsem přemýšlel nad nástupem do práce. Nabídli mi dvouletý kontrakt a já si pomyslel, že to bude jako Erasmus. A vyzkoušel si, jaké to je, živit se fotbalem. To mě předtím ani nenapadlo,“ přemítá.
„Ať chcete, nebo ne, ustanete v komfortní bublině. A já si chtěl zkusit zkušenost osamostatněného života. To mě poznamenalo, protože vás to nutí rychleji a lépe dospívat. Ačkoliv šlo o třetí ligu, zájem byl velký,“ vysvětluje, proč se na nabídku rozhodl kývnout.
Hned při první sezoně v Lleidě oslnil, když se díky 14 zásahům stal nejlepším střelcem mužstva a klub dotáhl až do play off o postup do druhé ligy. V něm však tým vypadl.
Obdobně vypadal i druhý ročník, v němž Mata znovu vyhrál titul klubového krále střelců, tentokrát s 15 zásahy. Lleida z třetí příčky se opět prodrala do play off, ale postup znovu nedotáhla.
Mata se z přesunu do druhé ligy i přesto radoval. Dorazila k němu totiž nabídka k podpisu jeho první profesionální smlouvy. Destinace? Girona.
V ní strávil dvě sezony, v nichž si opět dvakrát zahrál play off, tentokrát už o přesun do nejvyšší španělské soutěže. Jako by mu však postup nebyl dopřán, v obou případech klub selhal.
„Co mne nejvíce trápí je, že Girona byla tak blízko postupu bez úspěchu. Poznáte opačnou stránku fotbalu. Nakonec jeden vyhrává a ostatní jsou poražení. Vidíte vítěze, ale nikdy poražené. Bohužel jsem tuto negativní část prožíval dva roky,“ lituje.
Pro Matu však nastala změna, když Gironu vyměnil za Valladolid. Hned v další sezoně po jeho odchodu ovšem jeho bývalý klub postoupil. Tak trochu pech.
To nicméně Matu až tolik mrzet nemuselo, jelikož v dresu Valladolidu zakončil druhou sezonu v jeho dresu s 33 brankami, čímž se stal nejlepším střelcem druhé ligy v její moderní historii a s mužstvem slavil nečekaný postup.
Úctyhodnými výkony na sebe také upoutal zájem jednoho z čínských klubů. Navzdory případným milionům za podpis smlouvy však zvolil setrvání ve Španělsku. Své rozhodnutí dokonce vysvětlil tak, že mu jeho výplata k životu stačí a až tolik peněz nepotřebuje, jelikož původně počítal s mnohem nižším příjmem.
V roce 2018 se tak dočkal kýženého příchodu do španělské nejvyšší soutěže. V ní ovšem přestoupil do Getafe, s nímž podepsal tříletý kontrakt. Svůj debut si odbyl 24. srpna ve věku 29 let a deseti měsíců.
Výtečnou formu ze druhé ligy si posléze přenesl i do La Ligy, ve které během 25 duelů nasázel 13 branek a pomohl Getafe k senzačnímu čtvrtému místu průběžné tabulky. V březnu letošního roku pak přišel obrovský milník. Pozvánka do reprezentace pro kvalifikační zápasy EURO 2020 s Norskem a Maltou. Se Seveřany si dokonce zaznamenal mezinárodní debut, když vkročil na trávník v 89. minutě. I on tak byl na hřišti u výhry La Roja 2:1.
„Povolání Jaimeho Maty je motivací pro všechny fotbalisty hrající v nižších soutěžích s iluzí, že nejsou dost dobří na víc,“ míní pro portál ESPN jeho bývalý spoluhráč z klubu Pegaso Jesus Camacho. „Jde o zázrak. Existuje šance jedna ku milionu, že se něco takového stane,“ pokračuje Camacho.
„Ani v nejlepších snech bych si nepomyslel, že budu v národním týmu,“ zároveň přidává Mata.
A s gratulací přispěchal dokonce i slavnější jmenovec Juan. Právě jeho si totiž lidé po přečtení nominace zaměnili s Jaimem.
„Moc děkuji všem za zprávy… Ale nejde o mě, jde o Jaimeho Matu. Gratuluju, užij si to!“ reagoval záložník United na Twitteru po oznámení nominace.
Ač se to ještě před několika zdálo jako nemožné, Jaime Mata má na to záložníka v národním týmu ještě gólově překonat. Hráč "rudých ďáblů" totiž v kariéře zaznamenal za národní tým deset zásahů. Jestli ovšem bude hrotový útočník sázet branky stejně jako doposud, tato meta se rozhodně nezdá nepřekonatelná…
