Po přestupu do belgického Genku okamžitě zapadl. Jakub Brabec nastupuje v základní sestavě, svými výkony si vysloužil i pozvánku do národního týmu. 24letý stoper má za sebou hektické období. Transfer z Letné se urodil na poslední chvíli, kvůli myšlenkám na odchod byl na čas odstavený ze sestavy. „Bylo to trenérovo rozhodnutí,“ ohlíží se Brabec za koncem v české lize.
V Belgii nastupujete v základní sestavě. Jste zatím s novým angažmá spokojený?
„Než jsem přišel, Genk měl sérii tří, čtyř proher v řadě, možná i to mi pomohlo dřív do sestavy. Hned po týdnu jsem hrál první zápas s Anderlechtem, pak už se v sestavě držel.“
Dá se to srovnat s českou ligou?
„Je to něco jiného, ani to moc srovnávat nejde. Je to rozdíl, i lidé tam vnímají fotbal jinak. Všechno je o trošku rychlejší. Je to dané i tím, že kluby z dolní části tabulky mají větší peníze na to, aby si zaplatili lepší útočníky a lepší kvalitu celého kádru. Tohle hraje velkou roli.“
Jaká je to změna po lidské stránce?
„Vždycky jsem si přál se do zahraničí dostat, teď se mi to povedlo. Jsme rád, že všechno vychází tak, jak má. Rychle jsme se tam zabydleli, hned po týdnu jsem si tam našel baráček. Teď už tam se mnou týden byla manželka s dcerou, takže už je všechno v pohodě. V kabině je docela mladý tým, všechno funguje v angličtině, také tréninky. To je pro mě o dost jednodušší, nenutí mě to, že bych se musel učit vlámsky. Ale i tak už občas něco chytám.“
Je konkurence jiná než ve Spartě?
„Kádr je stejně široký. Nechtěl bych spekulovat o kvalitě náhradníků, ale na stopera jsme tam tři. Od začátku jsme se tam protočili. Je to fotbal, za čtrnáct dní se může stát, že v sestavě nebudu zase dva zápasy já. Utkání máme hodně, v poháru i lize.“
Když jste končil ve Spartě, trenér Ščasný vás moc nestavěl. Teď je pryč, co na to říkáte?
„Ve Spartě vznikla situace, že se jednalo o mém odchodu. Pan Ščasný mi řekl, že nechce stavět někoho, kdo má v hlavě přestup. To byl důvod, proč jsem ty závěrečné zápasy nehrál. Bylo to jeho rozhodnutí. Situace, co je ve Spartě teď, mě samozřejmě mrzí, pořád jsem sparťanem a sleduji to. Mrzelo mě, že se nezvládlo derby. Co se týká odchodu trenéra Ščasného, to už asi muselo přijít.“
Srovnával jste se těžko s tím, že jste ve Spartě kvůli myšlenkám na přestup nehrál?
„Měli jsme kolem toho asi třikrát sezení. Vždycky jsem řekl, že jsem ve Spartě a jsem připravený. Bylo to trenérovo rozhodnutí, já to akceptoval. On byl hlavní trenér, já se s tím musel vypořádat. Blbé bylo, že já jsem měl v tu chvíli spíš informaci, že přestup moc nevypadá a nedopadne to. Když všichni šířili, že jdu do Anderlechtu, já měl naopak informaci, že se Anderlecht týden neozval. Tušil jsem, že spíš dopadne Genk. Bylo to ke konci takové zběsilé, jsem rád, že už to mám za sebou.“
V dané chvíli, kdy jste vstřelil postupovou branku v odvetě play off Evropské ligy proti dánskému Sönderjyske, to bylo nejlepší možné loučení?
„To ano, ale v tu chvíli to ještě loučení nebylo. Trenér Ščasný sice řekl, že nehraju kvůli Anderlechtu, ale já jsem v tu chvíli jsem věděl, že jakýkoliv přestup je ještě hodně daleko. Bylo to všechno hektické, jsem rád, že to dopadlo.“
Jak probíhala jednání o přestupu?
„Na začátku přestupového období jsem věděl o zájmu Genku i Anderlechtu. Sparta jednala o financích a o tom, jestli mě vůbec pustí, kdy se k tomu vyjádří majitel. Pak mi dali informaci, že mě nepustí. Začal jsem hrát v základní sestavě, nezvládli jsme kvalifikaci Ligy mistrů se Steaou Bukurešť, kde jsem dostal červenou. Trenér Ščasný se mnou pak nemohl počítat na ligový zápas, pak přišel další zájem z Anderlechtu. Tím, že se to rozmázlo i v belgických médiích, se do toho opět vložil Genk. Co Anderlecht nestihl za deset dní, Genk udělal za dva dny, tím to bylo jednodušší.“
Neměl jste strach, že pokud by přestup nevyšel, trenér Ščasný vás odstaví na celou půlsezonu?
„Trenér Ščasný mi řekl, že pokud se rozhodne, že neodcházím, zapojí mě zpátky do sestavy. Věděl jsem, že o nic nepřijdu. Spíš jsem to chtěl mít vyřešené, ne, že bych si postavil hlavu a natruc chtěl Spartu opustit. Tak to nebylo.“
