Neschovává se. Záložník Ladislav Krejčí dobře ví, že v měnící se reprezentaci na něj padá větší díl odpovědnosti než dřív. Že by měl být jedním z lídrů? „Ano, taky to tak cítím,“ říká křídelník z italské Boloni. Na tlak a očekávání se snaží nemyslet, ale spíš se bavit. Tím se řídil i před důležitým kvalifikačním zápasem s Norskem, které Češi porazili 2:1 a udrželi se ve hře o světový šampionát v Rusku.
Proti Norsku předvedl to, co se od něj čeká. Aktivní výkon a asistenci před první brankou. Záložník Ladislav Krejčí přitom trochu překvapivě nastoupil zprava. V rozhovoru pro deník Sport si Krejčí pochvaluje spolupráci s bekem Pavlem Kadeřábkem, hodnotí reprezentační podzim, hovoří o své roli lídra v národním týmu nebo o tom, co mu imponuje na italské lize.
Velká úleva po vítězství nad Norskem?
„Asi bych neřekl úleva, tohle slovo není odpovídající. Ale samozřejmě jsme ten zápas chtěli zvládnout, věděli jsme, o co hrajeme. Všichni jsme k tomu tak i přistoupili, jsem rád, že se to zvládlo.“
Jak probíhal týden před zápasem? Cítili jste tlak?
„Všichni jsme si to uvědomovali. Ale na trénincích, nebo když jsme byli s klukama na kafi, jsem necítil žádnou paniku, že by se někdo bál. Všichni si uvědomovali důležitost utkání, a proto se také všichni připravili tak, abychom ho zvládli.“
Vy osobně máte nějaký recept, jak si takový tlak nepřipouštět?
„Myslím, že to přijde se zkušenostmi. Se zápasy, které člověk odehraje, a se situacemi, ve kterých se dostane pod tlak. Tam si to vyzkouší. Každý na to má svůj recept, já se třeba snažím na to vůbec nemyslet, spíš se snažím hodně se bavit, smát se a nepřemýšlet nad tím.“
Trenér Karel Jarolím před zápasem naznačoval odměnu v „mekáči“. Bylo to téma v kabině?
„Dělali jsme si z toho srandu, ale nebyli jsme tam. Všichni trenéra dobře známe, takže víme, že to bylo řečené v nadsázce. Samozřejmě jsme ho trochu popíchli, ale jenom ve srandě. Myslím, že to řekl i proto, aby nás trochu vyhecoval a odlehčil atmosféru.“
Proti Norsku jste nastoupil nezvykle zprava. Jak vám tato pozice sedla?
„Musím říct, že se mi s Kadeřem (Pavel Kadeřábek) na lajně hrálo skvěle. On tu lajnu piluje, já mu to otvíral doprostřed, aby tam měl místo. Když jsem mohl, snažil jsem se mu to prostrčit.“
Pomohla vám vzájemná znalost ze Sparty?
„Jednoznačně. I Kadeř hrál dřív pravého záložníka, takže sám ví, co je příjemné a co ne. Kdy mu dát balon a kdy ne, kdy mu pomoct, zavolat na něj. V tomhle jsme si vyhověli. Měl jsem to pro něj otevírat, aby měl před sebou volno, aby to mohl pilovat, a já abych mu třeba stáhnul hráče.“
Hrát přes nohu, to je takový v uvozovkách robbenovský styl…
„Myslím, že v dnešní době se to takhle ve světě hodně hraje, že to mají hráči přes nohu. Co jsem měl možnost si to teď vyzkoušet, je výhoda, že když dostanete balon, máte víc možností. Když si to vezmete doprostřed, můžete hrát křížem, kolmo, můžete vystřelit. Těch věcí je víc, než když hrajete nalevo. Když to mám na svou levou nohu, obránce se připraví a zavře mi ji, vede si člověk míč doprostřed a má to na svou slabší nohu. Pak je těžší něco vytvořit.“
Jako Robben? Premiéra to nebyla
Je to pro vás tedy příjemná alternativa?
„Jo, přesně tak. I v Itálii už jsem to párkrát zkoušel, na stranách jsme se prohazovali. Úplně premiéra to tak nebyla.“
Kvalifikace pro letošní kalendářní rok končí. Jak hodnotíte pět nasbíraných bodů po čtyřech zápasech?
„Všichni jsme chtěli mít určitě víc bodů, ale bohužel se to nepodařilo. Řekl bych, že první domácí zápas se Severním Irskem jsme hráli dobře, bohužel nepadaly góly. Co se týče utkání v Německu, tam jsme byli jednoznačně horším týmem a dopadlo to tak, jak to dopadlo. S Ázerbájdžánem jsme se nedokázali prosadit do té jejich obrany, to byl kámen úrazu. Teď jsme zabrali.“
V dalších zápasech bude potřeba vyhrávat venku. Jak těžké to bude vzhledem k tomu, jak jste poznal sílu soupeřů doma?
„Soupeři určitě mají svou kvalitu. Samozřejmě, radši bychom hráli doma, ale prostě už není cesty zpět, musíme se s tím vypořádat. Budeme to chtít venku zvládnout.“
Jak daleko je teď podle vás mistrovství světa?
„Všechno je ještě daleko a může se stát spousta věcí. Ve fotbale je možné opravdu všechno. Budeme se soustředit na každý zápas, který teď přijde, a budeme ho chtít zvládnout, jít krok po kroku a uvidíme na konci, na co to bude stačit.“
Role lídra? Cítím to tak
Jak nepříjemné bylo teď před zápasem poslouchat, že jste společně s Kyprem jako jediní v kvalifikaci nevstřelili gól?
„Kritika se nikdy neposlouchá dobře, osobně už jsem nějakou zažil a vím, že je to nepříjemné. Člověk se s tím ale musí vypořádat, samozřejmě ani my jsme nebyli spokojení, že jsme branku nedali. Ale v danou chvíli je podle mě důležité, abychom se v tom nebabrali a soustředili se na zápas, který přijde, a dali do něj všechno. Myslím, že to jsme udělali. Jsem jen rád, že to takhle dopadlo.“
Po EURO přišly v týmu nemalé změny, skončilo několik zkušených hráčů. Cítíte, že se tím změnila i vaše pozice? Že byste nyní měl být jedním z lídrů?
„Jednoznačně, také to tak cítím. Když se podívám na nominaci a na to, kolik mám startů, patřím mezi zkušenější, takže si myslím, že by to mělo být vidět i na hřišti.“
Berete tedy tuhle roli?
„Jsem rád, když to na hráči víc stojí. Je to příjemné, na druhou stranu i trochu svazující. Ale jak říkám, od tohohle se zkouším oprostit, Je to tak, že mám důvěru a chci ji využít. Snažím se pomoct týmu. To je jediné, na co se soustředím.“
Když jste v prvních třech zápasech nedali gól a měli problémy v ofenzivě, cítil jste, že je to i vaše odpovědnost?
„Určitě. Připouštěl jsem si, že jsem jeden z těch zkušenějších, že jsem ofenzivní hráč. Do zápasu s Norskem jsme nedali branku, uvědomoval jsem si, že je v tom utkání důležité gól dát, nebo na něj přihrát. Ale nemyslím si, že jsem byl jediný, celá ofenziva si to uvědomovala. Do defenzivy jsme pracovali dobře, ale ofenziva nebyla tak kvalitní. Teď jsme dali dva góly, měli i další nebezpečné situace.“
S přerodem mužstva souvisí i to, že trenér Jarolím stále hledá sestavu. Jak složité je hrát každý zápas v jiném složení?
„Neřekl bych, že je to problém. Souvisí to s tím, že někteří hráči skončili, plus někteří hráči vypadli kvůli zranění, a teď se hledá optimální složení. Musíme se s tím popasovat. Já mám třeba výhodu v tom, že jsem s řadou hráčů hrál ve Spartě, ať už v dorostu, béčku, nebo áčku."
Ročník 1992 stále v kontaktu
Právě z vašeho silného ročníku 1992, který prošel Spartou, jste v reprezentaci vy, Pavel Kadeřábek, Jakub Brabec, Jiří Skalák. Co říkáte na to, že jste se dostali už na takovouhle metu?
„Pro nás je to skvělé, všichni jsme si to přáli. Když jsme byli malí, tak jsme třeba doufali, že bychom se takhle vysoko někdy mohli dostat, ale určitě jsme si nemysleli, že tu budeme v takovémto počtu. Užíváme si to, jsme rádi, že tu jsme. Na druhou stranu je to i odpovědnost, jde o to i vzít ji na sebe a dokázat se s tím vypořádat.“
Všichni jste už v zahraničí. Zůstáváte v kontaktu?
„Jo, doufám, že v kontaktu budeme spolu furt, i po kariéře. Píšeme si se všema prakticky denně. Je to skvělé. Ještě bych k tomu přidal Davida Pavelku, který je sice o rok starší, ale jsme spolu už taky dlouho.“
Jak vám během podzimu pomohly zkušenosti, které nabíráte v italské Boloni?
„Jsem obrovsky rád, že jsem se dostal do základní sestavy a že můžu nastupovat od začátku. Zápasy jsou tam náročné fyzicky i takticky. Myslím, že člověk tam roste po fotbalové stránce, ale také po té životní, protože tam je sám a musí si se vším poradit. To mi taky pomohlo.“
Už v minulosti se mluvilo o vašem přestupu, ale zůstával jste ve Spartě. Myslíte si, že jste vše zvolil a udělal správně, když teď hrajete pravidelně italskou ligu?
„To se těžko hodnotí, protože nevím, co by bylo, kdybych přestoupil dřív. Ale nikdy jsem nechtěl ze Sparty utíkat, vždycky jsem chtěl, aby to mělo smysl jak pro mě, tak pro klub. Myslím, že přestup do Boloni to splňoval. Vždycky jsem si chtěl zkusit italskou ligu, přišla zajímavá nabídka. Pak jsem mluvil s vedením, líbilo se mi, jak se ke mně chovali. Chtěl jsem to využít. Jsem rád, že se prosazuji do základní sestavy, ale je přede mnou ještě spousta a spousta práce, abych se zlepšil, abych byl víc produktivní.“
Co vás na italské lize nejvíce lákalo a naplnila se vaše očekávání teď, když Serii A hrajete?
„Mně se ta liga líbí. Myslím, že jsem dobře vybavený, co se týče taktického myšlení. To je tam hodně důležité. Líbilo se mi, že to tam není jen nahoru dolu, ale že je potřeba umět i něco s míčem a zároveň být i takticky vyzrálý.“
Potřebuju už vstřelit branku a přidat asistence
Jak vnímáte pozici v klubu? Mimo jiné už jste byl i marketingovou tváří jedné akce.
„Pozice se zlepšuje tím, že nastupuju v základní sestavě. Ale potřeboval bych už vstřelit nějakou branku a také přidat ještě nějaké asistence. To by bylo super. Do každého zápasu jdu s tím, že chci dát branku. Věřím, že to přijde ve správný okamžik a že to bude třeba důležitý gól.“
A co fanoušci? Poznávají vás?
„Myslím, že už i jo. Docela často se i s lidmi fotím. Je to velice příjemné. Není to jih Itálie, aby tam lidi bláznili. Máme velice příjemné fanoušky. Musím říct, že se mi moc líbí, jak se chovají k hráčům.“
Jak pokračuje studium italštiny?
„Pokračuju v tom, chodím na lekce společně s maďarským kamarádem a spoluhráčem Ádámem Nagym. Musím říct, že se to zlepšuje. Jednodušší je rozumět, horší je to s mluvením. Ale jsem rád, že ze sebe občas něco vymáčknu, i když na to, abych si takhle sednul s novinářem a vyprávěl, to není.“
Sledujete Spartu?
„Samozřejmě. Když můžu, podívám se na jejich zápasy. Spartě pořád fandím a přeju jí, aby byla co nejúspěšnější.“
Co říkáte na její poslední výsledky?
„Bohužel v lize ztrácí na Plzeň. Na druhou stranu klobouk dolu, jak to zvládají v Evropské lize. Devět bodů je super, myslím, že po prvním zápase v Southamptonu tomu nikdo moc nevěřil. Co se týká ligy, náskok Plzně je devět bodů, ale věřím, že do konce podzimu se ztráta ztenčí a že na jaře se Sparta ještě popere o titul.“
