Dobýt Belfast? Hlavně nebýt jako Titanic. Irové doma neprohrávají

Recepční v hotelu, a bác ho – Češka! Paní Veronika, která v Belfastu pracuje už třináct let, dnes večer půjde. Fotbal sice dvakrát nemiluje, ale tohle si ujít nenechá. Je to zápas, který ji na chvíli rozdělí s jejím manželem. On, rodák z Belfastu, by rád viděl po 32 letech svůj nároďák konečně na mistrovství světa. Ona radši Česko, jenže ti to mají mnohem těžší.

Výběr trenéra Karla Jarolíma totiž od dnešního soupeře dělí šílených sedm bodů. Šílených proto, protože se v posledních třech kvalifikačních utkáních hraje už jen o devět. Ostrované v nich nesmí ani jednou vyhrát, Vladimír Darida a spol. naopak všechno vyhrát musí.

Skoro nemožná mise začíná dnešní bitvou. A vezměte jed na to, že český tým sem dorazil jako outsider. Obyvatelé Severního Irska tak nějak obecně přijali rétoriku, že by je velmi překvapilo, kdyby jejich tým zaváhal a pustil by si soupeře k tělu.

Jejich názor docela dobře podpírá momentální forma ostrovní reprezentace. Čtyři poslední kvalifikační zápasy, čtyři výhry, impozantní skóre 10:0. Do toho mimo jiné spadají dvě vítězství nad Ázerbájdžánem 4:0 a 1:0, tedy s mužstvem, kterému Češi doma ve Vítkovicích loni nedokázali dát ani jednu branku. Irská obrana navíc patří k úplně nejlepším v celém cyklu. A ještě jeden bonbonek. Doma ostrované neprohráli soutěžní zápas už čtyři roky.

„Je to jejich vizitka a pro nás výzva, abychom irskou obranu překonali. Jestliže si chceme udržet aspoň teoretickou naději, tak nám ani nic jiného nezbývá,“ ví dobře Jarolím.

Ale je tu i obrácený pohled. Naděje, kterou „jarolímovci“ dali fanouškům díky svému pátečnímu výkonu proti Německu. Velkou soustředěností udrželi mistry světa na distanc, chvíli před koncem dokonce vyrovnali božskou ranou Vladimíra Daridy. Bod sice neudrželi, ovšem největšími hvězdami napěchovaného soka aspoň nějak zmrazili.

Otázkou pro dnešní utkání ale je, jak to bude vypadat, až na český tým vznikne tlak tvořit a víc se starat o ovládání utkání. V tom totiž vězí potíž. Když si odmyslíme povinnou kanonádu v San Marinu 6:0, dali Češi ve zbylých šesti kvalifikačních zápasech jen ušmudlané čtyři góly.

„Už zkrátka není žádný prostor chybovat, tak to je a je taky pravda, že ani dobrý výsledek odsud nám druhé místo nezaručí. Podstatné pro mě je, abychom skutečně odvedli maximum, co je v našich silách, a kdyby se to nepovedlo, nedá se nic dělat, je to fotbal a uspět může jen jeden,“ bere Jarolím celou situaci odhodlaně, ale i s nadhledem.

Hlavně ten irský ledovec nepřehlédnout. V Belfastu je velké muzeum se ztroskotanou lodí...