Kliment: Nechci machrovat, ale... Tlak jsem necítil. Na Dány jsme se ještě nepřipravovali
Od půlky se šoural k penaltě. Mohl rozhodnout. Zhluboka dýchal. Koncentrace byla maximální. Jan Kliment se pak postavil, práskl do míče a za vteřinu štěstím bez sebe běžel do rohu hřiště slavit postup do finále baráže o mistrovství světa. „Nechci nějak machrovat, ale... Upřímně, necítil jsem úplně tlak,“ smál se olomoucký střelec. Česko otočilo duel s Irskem ze stavu 0:2, hororový průběh uzmulo pro sebe na penalty. Program MS ve fotbale ZDE>>>
Postoupili jste po obrovském dramatu. Co se ve vás odehrává?
„Je to příjemné. (směje se). Samozřejmě jsme všichni rádi, i když to ze začátku vypadalo docela komplikovaně. Myslím si, že obrat nám může jenom pomoct. Semkli jsme se a výsledek otočili. Penalty už jsou trošku vabank, ale přiklonilo se k nám štěstí. Dopadlo to dobře. Jsme moc rádi.“
Zahrával jste pátou rozhodující penaltu. Byl to největší tlak v životě?
„Nechci nějak machrovat, ale... Upřímně, necítil jsem úplně tlak. V hlavě jsem měl, kdyby hráč přede mnou proměnil, byl by asi jinej tlak, že jo. (rozesměje se) Ale tím, že pátou penaltu Kovy chytil, nebylo to ve smyslu ´nedáš, a zkazíš to úplně všem´. Bylo to už jen na mně, měl jsem to nachystané.“
Co se honí člověku hlavou, když kráčí z poloviny hřiště vstříc složitému okamžiku?
„Dejchal jsem. Hodně hluboko. Ale úplně jsem si tíhu okamžiku nepřipouštěl. Věděl jsem, kam chci penaltu kopnout, nějakým způsobem jsme byli připravení na jejich gólmana. Dopředu jsem byl rozhodnutý, kam to zahraju. A pak už je to trošku o štěstí. Snažil jsem se ji zahrát, co nejtvrději to šlo, což se ukázalo jaké správné.“
Jak jste byli připravený na gólmana?
„Pár penalt jsme viděli, on chodí spíš k zemi. Bylo to vidět i u penalty Mojmíra Chytila. Kdyby balon zvedl, jako třeba Krejda, byl by to gól. Proto jsem se to snažil dát nahoru, ale zase existuje nějaká hranice, kdy vám to může ujet. Dopadlo to dobře.“
Po vítězné penaltě jste čekal u rohového praporku, až za vámi všichni doběhnou. Jaké byly první oslavy?
„Jo, bylo to super. Zároveň jinačí, než když dám gól ze hry. Nebyla to ale moje chvíle, byla to chvíle celého mužstva. A taky to tak vypadalo. Všichni se za mnou rozběhli, oslavili jsme to spolu. Tak to má být.“
Byl čas si vzpomenout na váš příběh z předchozí a vlastně i té aktuální sezony?
„Byl… Shodou okolností nedávno jsem dělal asi tříhodinový rozhovor o mém zranění. Zrekapitulovali jsme to do detailů. Je to docela zajímavé.“
Brzo jste prohrávali 0:2. Co se stalo v prvních dvaceti minutách?
„Irové mají strašně silné standardky. Je to silové mužstvo. Tomáš Chorý, který v soubojích vyniká, to měl těžké. Natož my ostatní, kteří nemáme sto kilo. Ale jak říkám, semkli jsme se v druhé polovině, začali jsme trochu hrát. Ze standardky jsme dali šťastný vyrovnávací gól, ale i to k tomu patří.“
V úterý se v rozhodujícím zápase o Ameriku střetnete s Dánskem. Co od nich čekat?
„Těžko říct. Vůbec jsme se na ně nepřipravovali. Samozřejmě víme, že mají výborné hráče z Premier League. Ale to je ještě před námi. Soustředili jsme se Iry, o to teď šlo.“
Nový kapitán Ladislav Krejčí výrazně přispěl k obratu. Co říkáte na jeho příspěvek?
„Výborný. Jsem rád, že to Láďovi vyšlo. On je lídr. Ale to byl i Suk. Ve finále je jedno, kdo pásku má. Suk zase prokázal, jak strašně platný je... Šel na druhou půlku a obrovsky nám pomohl. Víme, že Láďa má vůdcovské schopnosti, je v tom dobrý, ale neřekl bych, že Tomáš v tom byl o moc horší.“
