Ta čísla mu lichotí: 12 zápasů, 14 inkasovaných gólů. Brankář Martin Jedlička září v Dunajské Stredě, která na špici slovenské ligy nahání elitní tandem Slovan Bratislava & Žilina. „Titul? Proč ne, myslíme na něj,“ říká jeden z lídrů české jednadvacítky pro deník Sport. Vypráví o svém americkém snu, o zážitcích z reprezentací či o tom, proč ho někdy mají za Maďara.
Na první prosincovou neděli roku 2017 nikdy nezapomene. Brankář Martin Jedlička dostal první šanci v české lize, jenže od Sparty schytal tři góly. Před prvním se míč od něj smolně odrazil za čáru; byla to první ligová branka, kterou v Česku potvrdil videorozhodčí. „Vtipná premiéra,“ usměje se Jedlička. Další prostor už v Mladé Boleslavi nedostal, loni v zimě odešel do Dunajské Stredy. Ve 20tisícovém městě nedaleko slovensko-maďarských hranic si rychle zvykl a ochutnal i předkola Evropské ligy. „Slovensko v žádném případě není krok zpátky.“
Zní to přesvědčivě.
„Po mém debutu na Spartě se v Boleslavi už se mnou nepočítalo, takže jiná cesta než odejít pro mě nebyla. Na Slovensku jsem moc spokojený, pravidelně chytám ligu. Všechno, za čím jsem do Dunajské šel, se naplňuje.“
Takže vás nemrzí, že jste českou ligu chytal jen jednou?
„Vůbec. Že budu na Spartě chytat, jsem se dozvěděl asi dva dny před zápasem. Byl jsem z toho trochu nervózní a dělal jsem hloupé chyby, kterých bych se jindy asi vyvaroval.“
Brzy nato jste vyměnil Česko za Slovensko. Jaká je tamní liga?
„Z pohledu brankáře je to všude stejné, šibenici vám může frajer vymést kdekoliv.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit
