Při tvoření nominace je poslední dobou postaven před těžkou situaci. Výběru do jednadvaceti let schází hráči, kteří by pravidelně nastupovali na nejvyšší úrovni, trenér Vítězslav Lavička (54) tak mnohdy musí pro mladé reprezentanty sahat až do druhé ligy. V rozhovoru pro deník Sport hovoří zkušený kouč o tom, jak by se česká nejvyšší soutěž mohla více otevřít mladým talentům.
Liga je s věkovým průměrem hráčů 27,17 let nejstarší v historii, v mužstvech najdeme jen 44 hráčů do 21 let. Proč si myslíte, že nedostávají tolik prostoru?
„Těch důvodů je určitě několik. Jednak jde o filozofii klubů, jestli mají odvahu dávat mladším hráčům prostor a postupně je zařazovat do týmu. Jiné to je u „provinčních“ klubů a jiné u špičkových celků jako je Plzeň, Slavia a Sparta, kde je zapracování talentů složitější. Další věcí je i jejich aktuální kvalita. Důležitou roli hraje nejen talent, ale i vnitřní motivace a ochota tvrdě pracovat a zlepšovat se. Neuspokojit se jen tím, že jsou v širším kádru svého týmu.“
Může s tím mít souvislost i věk trenéra? Mladí koučové dávají juniorům více šancí.
„Souvislost to mít může, především je však důležité, aby v klubech fungovala spolupráce nejvyššího vedení se sportovním manažerem a trenérem. Pokud je v klubu filozofie taková, že se jim vyplatí zapojit a poté případně zpeněžit mladé hráče, je to určitě ku prospěchu jak pro hráče, tak pro klub, potažmo i pro reprezentaci.“
Jak nahlížíte na často kritizovaný projekt Juniorské ligy, uzavřené soutěže pro hráče kategorie U21?
„Juniorská liga vznikla jistě s dobrým úmyslem pro další rozvoj mladých hráčů. Nicméně můj osobní názor je takový, že pokud se mladí hráči mají co nejrychleji zapracovat do dospělého fotbalu, je pro ně z mého pohledu lepší hrát mezi dospělými. Například formou hostování ve druhé lize. Já sám jsem debutoval ve velmi útlém věku, a každý kontakt s dospělým fotbalem, ať už v tréninku nebo v zápase, byl pro můj další sportovní vývoj velmi důležitý. Pokud by juniorská liga měla mít pro náš výběr efektivnější přínos, byla by tam potřeba nastavit určitá pravidla, aby mladí měli větší prostor pro přímou konfrontaci s dospělým fotbalem. B týmy byly jednou z možností, která tu dříve fungovala, osobně bych byl spíše pro to, aby byly znovu zavedeny.“
Je pro trenéra mládežnického reprezentačního výběru komplikací, když musí brát hráče z druhé ligy?
„Je to bohužel realita. V tom minulém cyklu, který jsme zakončili účastí na EURO, byla situace trochu jiná, většina hráčů hrála nejvyšší soutěž, ti nejlepší i v zahraničí. Ale taky to nebylo hned, ten cyklus je dvouletý, a hráči se v průběhu něj profilují a získávají si teprve svoje postavení. Hodně hráčů v současné jednadvacítce si pevnější pozici ve svých týmech zatím nevybudovalo, proto chodí hostovat do druhé ligy, a ne všichni mají možnost pravidelně hrát i tam, což bohužel s sebou nese problém s jejich výkonností v reprezentaci.“
Tlačí vás bota na postu brankáře? V nejvyšší soutěži se takhle mladí brankáři neprosazují, první gólman jednadvacítky Jindřich Staněk pravidelně nastupuje ve druhé lize v Českých Budějovicích, kde se až v 9. kole probil mezi tyče přes Zdeňka Křížka.
„Tento post je specifický, není jednoduché, aby si brankář už kolem 20 let získal pozici jedničky v týmu. V tuhle chvíli jsme rádi, že si Jindra vybojoval místo v Budějovicích. Tak výrazná osobnost, jako například Petr Čech, který byl v tomhle věku jedničkou ve Spartě a za další sezonu udělal krok do zahraničí, tady v tuhle chvíli není.“
