Šulc přiznává: Karabec mě mrzel. Chce se ukázat světu, účes s copánky nakonec zavrhl
PŘÍMO Z USA | Přemýšlel o speciálním účesu pro mistrovství světa. „Ale nakonec ne. Nechci, aby si lidi říkali, že jsem sem přijel ukazovat se a ne hrát fotbal,“ vysvětluje jeden z reprezentačních lídrů Pavel Šulc v hotelu The Westin Govern Morris. Hvězda Lyonu tak na šampionátu ukáže aspoň nové kopačky. Na rozdíl od spoluhráče Adama Karabce, který se do nominace kouče Miroslava Koubka nedostal. Program MS ve fotbale 2026 >>>
Jak jste to vzal, že vám tady chybí parťák z klubu?
„Mrzelo mě to. Trenér to má těžké a pro Adama to bylo ještě těžší. Já to také věděl až po nominaci. Bohužel, je to sport, vždy je to pro někoho nešťastné. Nechal jsem to být, co mu má taky člověk napsat? Přemýšlel jsem, že se mu nějak ozvu, ale ničemu bych v daný moment nepomohl.“
Prozraďte, jaká je šance, že spolu budete od léta ještě působit, když se má vracet do Sparty?
„Bavili jsme se, ale nechci říct něco, co není jisté. Takže řeknu, že nevím...“ (smích)
Brazilský spoluhráč Endrick se na turnaj dostal, je tady s týmem kousek od vás.
„Jo, jsou také v Red Bull akademii, ale v té nové. Nekontaktovali jsme se. Dozvěděl se to ve čtvrtek před posledním zápasem a byl rád. Dělal pro to vše.“
Bylo z toho nakonec čtvrté místo s Lyonem. O bod vám utekla přímá účast v Lize mistrů.
„Je to škoda. Měli jsme sérii osmi zápasů bez výhry, spoustu zápasů jsme ztratili hloupostmi. Třeba červenou kartu. Na půdě Paris FC jsme vedli 3:1, dostali červenou a skončilo to 3:3. S Toulouse doma jsme dostali gól v devadesáté minutě a druhý v nastavení. Byla z toho prohra 1:2. Mohli jsme mít třeba o deset bodů víc bez takových hloupostí a klidně jsme mohli hrát s Lens o druhé místo.“
První skončilo PSG, ale vy jste proti nim nehrál.
„Ani jednou! A to mě mrzí. O oba zápasy jsem přišel kvůli zranění, což je ještě horší. A proti Marseille jsem nastoupil doma na deset minutek, tam k nim ani neletěl.“
Co říkáte na jejich vítězné finále Ligy mistrů?
„Pro francouzský fotbal je fajn, že to vyhrála Paříž. Ta liga je dobrá, fotbalová, třeba ji lidi začnou víc sledovat. Řekl bych, že by i měli. Protože když mi na sociální síti X občas vyjedou statistiky francouzské ligy, vidím, že je tam nejméně odkopnutých balonů. Všechny týmy, ať už ze spodku nebo vršku tabulky, se snaží hrát po zemi odzadu. Může to pomoct francouzskému fotbalu.“
Zápas s Arsenalem se vám líbil?
„Asi jsme všichni čekali takový průběh. Viděl jsem druhý poločas a penalty. Nikomu se možná Arsenal nelíbí, ale prostě je to účinný styl. Těžko se do nich dostává. Můžete mít tým dobrej, jak chcete, ale když se vám postaví dozadu deset lidí, je to těžké. Řešili jsme to i v Lyonu, proti nám týmy taky hrály z bloku. Trenér nám ukazoval i Manchester City a ani oni nedávají góly do hlubokého bloku. Musí se stát nějaká vyložená chyba nebo genialita v situaci jeden na jednoho.“
Pojďme k současnosti v New Jersey. Jste hodně střeženi, že?
„Asi je to trochu přehnané, ale chtějí to tak mít, aby se nic nestalo. V Mexiku to bude ještě víc, tam nás budou i vojáci eskortovat na tréninky a zápasy. Ve Francii máme vždy policejní doprovod na utkání. Nejvíce v Marseille, tam říkali kluci, že to byl masakr. Asi deset policejních aut plus motorky. Prý musely být zatažené závěsy, aby nás nikdo neviděl, dokonce jsme neměli ani lyonský autobus.“
Člověk to vnímá a má malinko strach?
„Neřekl bych. Věříme lidem kolem sebe. Na hotelu je třicet policistů, není možné, aby se sem někdo dostal. Jako je, ale musel by to dlouho připravovat. Navíc máme naše kluky, kterým stoprocentně důvěřujeme, Staráme se jen o fotbal.“
Ale ve Francii to může být jiné, ne? Specifická země, viděli jsme zase události v Paříži po finále...
„Já jsem v pohodě. V médiích je to trochu zveličované, v Lyonu je pohoda.“
Všichni reprezentanti jste měli bezpečnostní školení, tak co vám bylo doporučeno?
„Říkali, že až budeme v Dallasu, nemáme třeba nastupovat do výtahu sami, když v něm někdo bude. Abychom byli minimálně ve dvou. V Mexiku abychom prý radši ani nevycházeli ven.“
Co zemětřesení?
„Také jsme měli školení. Prý je to tam běžné, máme vlézt pod stůl a počkat, co se bude dít. Říkali nám, že to nikdy nepřesáhlo riziko na stupnici.“
Plzni přeju titul pětkrát v řadě
Jak se vy osobně vlastně cítíte na hřišti po specifickém jaru?
„Cítím se dobře. Jsem rád, že jsem se vrátil po zranění, nebylo to příjemné. Byl jsem sice už vyléčený, ale když jsem měl deset dní před srazem, využil jsem na tréninky a fyzio stadion v Plzni. Pank Šádek s trenérem mi dovolili, že tam mohu docházet, samozřejmě individuálně. Pomohli mi kluci z klubu, abych se finálně doladil.“
Když už jste tam byl, co říkáte vlastně na novou éru Plzně, kterou jste svým způsobem přestupem do Lyonu taky odstartoval, protože pak přišel nový majitel?
„Řekl bych, že je to pro pana Šádka úleva. Už se nemusí vyloženě soustředit na finance. Hodně se bude investovat do mládeže, což je skvělý. Uvidíme, jak to bude do budoucna. Přeju Plzni to nejlepší, doufám, že vyhraje titul třeba pětkrát v řadě. To říkám samozřejmě s nadsázkou, ale úspěch jim přeju.“
On zase vám. Vyletěl jste ve francouzské lize, fanoušci říkali, že Olympique okradl Viktorii za tak fantastickou posilu.
„Jsem rád, že se mi to povedlo, že jsem nezklamal a udělal dobrou sezonu. Bohužel mi ji trochu překazila zranění, která ale k fotbalu patří. Užíval jsem si každou minutu doma i venku, bohužel jsem přišel o všechny nejzajímavější zápasy. Užívám si to a jsem za to rád.“
Cítíte větší respekt od protihráčů? Všichni budou vědět, kdo je Šulc z Lyonu.
„Nad tím jsem nepřemýšlel, nevím. Asi budou soupeři nejvíc z naší ofenzivy znát Páťu Schicka a potom třeba mě, ale uvidíme, jaká bude realita.“
A na koho vy se nejvíc těšíte z protihráčů?
„Korea má Sona, určitě na něj. To je největší hvězda skupiny.“
Někdo tak bere i vás. Je turnaj pro vás příležitostí ukázat se světu?
„Určitě, bere to tak každý. Pro mě je výhoda, že mám za sebou dobrou sezonu a teď ji mohu potvrdit. Těším se a beru turnaj jako další šanci se ukázat.“
Co ukážete vy? Speciální kopačky?
„Mám speciální kopačky. Na jedné je jméno kočky Franty a na druhé jméno mé přítelkyně Natali. Ještě si to budu dávat na Instagram.“
A co účes?
„Ten speciální nebude, ale přemýšlel jsem o tom! Pak jsem si řekl, že by to asi bylo moc, tak jsem se na to vykašlal.“ (smích)
Co jste měl v plánu?
„Přemýšleli jsme nad třemi variantami. Že si nechám uplést copánky, nebo že si nechám narůst dlouhé vlasy, nebo že se oholím. Ale to by bylo asi moc. Nechci, aby si lidi říkali, že jsem sem přijel ukazovat se a ne hrát fotbal. Nechal jsem to, jak to je.“
Zahřátá místnost na 35 stupňů
Kočku Frantu jste nevzal, jak jste plánoval?
„Nakonec ne. Přítelkyně sem letí na dva zápasy do Mexika, asi by to bylo pro Frantu moc, takže jsme se rozhodli nechat ji v Plzni na hlídání.“
Partnerka má jaký program?
„Ta letí jako by na dovolenou do Puerto Vallarty a odtamtud poletí i s Červovými na zápas do Guadalajary. V Mexiko City pak budou pět dní a potom buď domů, nebo snad do Los Angeles.“
Co vám řekli doma před odjezdem?
„Že jim měsíc budu chybět. (smích) Ale ať se mi daří a že je to úžasný. Přítelkyně to zažije, protože sem přiletí.“
Vám lety nevadí?
„Mě to netrápí, protože já si sednu do letadla a usnu. Vzbudím se většinou, až když letadlo zase praští do země. Nejsem úplně velkého vzrůstu, takže já si sednu a je mi příjemně.“
Snad bude příjemně i v dvoutisícové nadmořské výšce. Jak probíhá speciální heat trénink?
„Máme zahřátou místnost na pětatřicet stupňů, tam jedeme čtyřicet minut na kole, aby tepovka nepřesáhla padesát procent naší maximálky. To je individuální. Já tomu moc nerozumím, ale ostatní kluci se o nadmořskou výšku zajímali, studovali to, tohle by nám k adaptaci mělo pomoci, měly by se nám zvýšit červené krvinky a ještě něco.“
Vy jste zvyklý běhat furt, obavu mít nemůžete...
„Taky že nemám, na heat tréninku jsem byl čtyřikrát, asi nejvíce ze všech kluků. Chci se připravit a udělat vše, aby mě to nepřekvapilo. Snad to bude v pohodě pro všechny.“
Vy se dostanete do pohody svými oblíbenými videohrami?
„Mám s sebou počítač i Play-Station, času tady bude hodně. Tréninky budou jednofázové a potom člověk nechce úplně furt opouštět hotel a chodit po městě. Kvůli tomu tady nejsme. Beru to jako regeneraci. Samozřejmě když to nebudu hrát před zápasem do pěti ráno, to by bylo blbý...“
Co hrajete nejradši?
„Stáhnul jsem si Diablo II a teď jsme s klukama začali hrát Counter-Strike. V Česku mi zařídili i speciální americký účet, abych mohl tady hrát.“
Radši sám, nebo společně?
„Fifu nehraju, ale možná v Counterstrike vytvoříme nějaký tým a potom vyzveme Korejce místo fotbalu... (smích) Je tam Štěpán Chaloupek, Tomáš Holeš a David Jurásek, ještě potřebujeme jednoho.“
Působíte bezstarostně, uvolněně, doléhá na vás vůbec mundial?
„Myslím si, že to na mě dolehne, až budeme v Mexiku před zápasem. Budu se snažit, aby se na mě nervozita nepodepsala. Je to sice turnaj, který spousta hráčů zažije třeba jen jednou za život, ale budu si to snažit i užít. Zároveň tak, abych podal dobrý výkon a pomohl dostat se ze skupiny a udělat ještě i třeba jiný úspěch.“
Na EURO 2024 v Německu, když jste hrál první zápas s Portugalskem v základu, na vás tíha okamžiku dolehla kdy?
„Tam to na mě úplně nedolehlo. Odehrál jsem jen první zápas, mrzelo mě, že jsem příležitost už nedostal. Všichni říkají, že mistrovství světa je ještě o úroveň výš než EURO. Tak uvidíme. Já vám to pak když tak řeknu, kdy to na mě dolehlo.“ (úsměv)
Třeba fakt až na těch obřích stadionech...
„Aztécký bude super! Pocitově nejslabší atmosféra může být v Atlantě, nicméně jestli dorazí i místní Češi, kterých jsou v okolí statisíce, mohlo by to být fajn. Sám jsem na to zvědavý, kolik Čechů přiletí z domu a kolik se přijde podívat z těch, kteří žijí tady v Americe. Pro naše české fanoušky je to ale extrémně drahé a napálené. Lístky, cesta, přelety... V Evropě můžete jet autem na otočku po zápase domů, tady ne.“
