Šampionát trenérů: hvězdy Ancelotti a Tuchel, otazník Cannavaro i taktičtí inovátoři

Světová trenérská osobnost - to mnohdy na lavičkách světového šampionátu chybí. Svým charismatem a zkušenostmi to ale jistě vyplní Carlo Ancelotti, jehož Brazílii měli fanoušci možnost vidět zatím jen v jedenácti přátelských utkáních. Pětinásobný vítěz Ligy mistrů a majitel celkem 31 trofejí – větší trenérské jméno už na mistrovství světa seženete jen těžko. Co se ale týče novodobých velkých mozků, konkurence zhoustla.

I Němec Thomas Tuchel je majitel poháru pro vítěze Ligu mistrů (s Chelsea), pět trofejí získal i ve Francii s PSG. Anglická reprezentace pod ním bude chtít prorazit skleněný strop neúspěchů na velkých turnajích a ani ona nemohla prakticky vybrat žádanějšího a zároveň volného kouče. Dvojici vítězů Ligy mistrů doplňuje duo, které si na reprezentační scéně snaží znovuvytvořit reputaci, která z nich udělala ještě před pár lety nejžhavější zboží v Evropě. Mauricio Pochettino (USA) a Julian Nagelsman (Německo) za sebou nemají nejlepší období, ale mezi trenérské superstars stále patří.

Trofeje Carla Ancelottiho

Zatím jsou více známí jako hráči než jako stratégové, ale někteří k tomu směřují. Na mistrovství světa uvidíme zkrátka na lavičkách i ty, které si vybavíte spíš ještě v dresech než v saku. Tím nejzajímavějším jménem je Fabio Cannavaro, mistr světa z roku 2006. Tuto ambici rozhodně zopakovat nehodlá, na šampionát přijel coby trenér Uzbekistánu. 

Dvaapadesátiletý Ital začal trénovat už v roce 2014, v Číně toho odkoučoval dost. Štace v Serii A či Záhřebu ale byly notně nepovedené. Lépe je na tom jiný Ital, bývalý římský útočník Vincenzo Montella. Ten už téměř tři roky posouvá úspěšně turecký fotbal moderním směrem, na posledním Euru vytrestal Čechy.

Trenérská kariéra Fabia Cannavara

Úspěch na klubové scéně ale na mistrovství světa nebude znamenat nic oproti zkušenostem z takových šampionátů. A v tomto ohledu je konkurence opět obrovská. Hned devět trenérů je u svých týmů pět a více let, Didier Deschamps dokonce téměř čtrnáct! Právě bývalý kapitán Francie je symbolem elitního reprezentačního kouče – s Francií se dostal na mistrovství světa do dvou finále, jedno vyhrál.

Doplňuje ho argentinský Lionel Scaloni, sériový mezinárodní vítěz (1x MS, 2x Copa América) či chorvatská ikona Zlatko Dalič, který dovedl kostkovaný tým před čtyřmi roky k fenomenálnímu bronzu. K vidění budou další osvědčení ranaři – mexický Javier Aguirre, který povede tým už na třetím mundialu, Japonec Hajime Moryiasu s podobnou bilancí a jak jinak než legenda Carlos Queiroz. Známý portugalský pragmatik bude teprve třetím mužem, který odkoučuje páté mistrovství světa. Po Portugalsku a Íránu se představí na lavičce Ghany.

Nejdéle sloužící trenéři na MS

Šampionáty často vyhrává právě pragmatismus, nepříliš komplikovaná taktika a především individuální kvalita hráčů. Uvidíme letos ale nějaký opravdu vzrušující fotbal? Pár trenérských jmen k tomu vybízí... 

Tím hlavním je veterán Marcelo Bielsa, kultovní taktik, o kterém Pep Guardiola řekl, že ho obdivuje ze všech trenérů nejvíce. V presinku, bránění jeden na jednoho a útočných schématech je považován za jednoho z nejvlivnějších koučů novodobé historie, byť to k velkým klubovým úspěchům většinou nevedlo. Sledovat jeho Uruguay by však mohlo být zajímavé. 

Stejně tak Švédsko pod vedením Grahama Pottera, který před lety zaujal se svým neuvěřitelně variabilním a technickým Brightonem celý svět. Poprvé se na mundialu ukáže také Ralph Rangnick, praotec německého „represinku“ a zakladatel herního konceptu týmů Red Bullu. Jak jinak než s Rakouskem. Jeho učněm je Jesse Marsch, který úspěšně vedl Lipsko i Salcburk, ale narazil v Premier League, nyní velí mladé a dravé Kanadě. A třeba se ukáže i nová generace, především mladých afrických trenérů.

Nejmladší trenéři na MS